Vatikán.
Pouti rodin (26.-27.10.) předcházelo plenární zasedání Papežské rady pro rodinu, jehož účastníky v pátek dopoledne pozdravil také papež František. Zasedání této vatikánské instituce, pověřené pastorací rodiny, bylo letos věnováno třicátému výročí od vzniku Charty práv rodiny. Dokument o rodině, který spočívá na textech papežského magisteria, Svatý stolec předložil po konzultaci s biskupskými konferencemi 22. října 1983.
Papež František svou promluvu rozčlenil do trojice úvah – rodina jako společenství osob; rodina založená na manželství a konečně se zaměřil na dvě životní fáze rodiny – dětství a stáří.
„Rodina je společenstvím života se svébytnou soudržností. Jak napsal bl. Jan Pavel II. v apoštolské exhortaci Familiaris consortio, rodina není součtem osob, které ji utvářejí, nýbrž je jejich společenstvím. (viz 17,18). A společenství je více než součet(…) A jako taková musí být uznávána, zejména dnes, kdy převažuje obrana individuálních práv.“
Rodina se zakládá na manželství, které je první svátostí lidství, pokračoval Svatý otec.
„V manželství se člověk plně, bezvýhradně a nezištně vydává, aby sdílel dary anebo se jich vzdával v důvěře v Boží prozřetelnost. Této zkušenosti se mohou dnešní mladí lidé naučit od svých rodičů a prarodičů. Je to zakoušení víry v Boha, vzájemné důvěry, hluboké svobody a svatosti. Svatost předpokládá, že člověk vydává sám sebe v každodenní věrnosti a oběti.“
V manželství nechybí problémy, dodal papež František. Je nutné mladé manžele vybídnout, aby nikdy neskončili den bez usmíření.
„Usmířením, které nastává po hádce, nepochopení, skryté žárlivosti nebo i hříchu, se obnovuje svátost manželství. Usmíření rodině dodává jednotu. Je třeba to mladým lidem říci.Cesta manželství není jednoduchá, ale je velmi krásná. “
Svatý otec se pak zaměřil na dva nejslabší a často zanedbávané články rodiny – děti a staré lidi.
„Když zpovídám mladého muže nebo ženu, kteří žijí v manželství, nebo když se řeč dostane na děti, vždy se zeptám: Kolik máte dětí? Odpovídají mi a asi čekají, že další otázka bude směřovat někam jinam. Ale já vždy položím druhou otázku: Řekněte mi, paní, pane, hrajete si se svými dětmi? Prosím, Otče?, reagují. Ptám se, jestli svým dětem věnujete čas a jestli si s nimi hrajete…Víte, odpovídají mi muži, když ráno vycházím z domu, ještě spí, a když se večer vrátím, už jsou v posteli… Je ale velmi důležité, aby tatínkové a maminky s dětmi „ztráceli čas“, aby si s nimi hráli.“
Svatý otec pak pochválil Papežskou radu pro rodinu za zhotovení nového symbolického zobrazení rodiny, které se odvolává na evangelní epizodu Ježíšova uvedení do chrámu.
„Když čtu tento úryvek evangelia, rád přemýšlím o tom, že mladí lidé – Josef a Maria, a také Dítě, dělají všechno, co přikazuje Zákon. Svatý Lukáš to říká celkem čtyřikrát – jak je nařízeno v Zákonu Páně. Mladí lidé poslouchají Zákon! Ale dva staří působí rozruch. Simeon si v ten okamžik vymyslí vlastní liturgii a chválí Boha svými chválami. A stařenka Anna zase jde a roznáší řeči – káže svou výřečností a všem říká: Pohleďte na něj! Jak jsou tito dva staří lidé svobodní – třikrát se o nich říká, že je vede Duch svatý. Mladé vede Zákon, staré Duch svatý. Hleďte si starých lidí, kteří mají uvnitř tohoto ducha, naslouchejte jim!“
Radostná zvěst o rodině je důležitou součástí evangelizace, podotkl Svatý otec a poděkoval pak mnoha rodinám, které přinášejí své životní svědectví, zřetelně rozpoznatelné v dnešní sekularizované společnosti.
„Skutečně křesťanské rodiny lze rozpoznat podle věrnosti, trpělivosti, otevřenosti životu a úcty ke stáří…Tajemstvím toho všeho je Ježíšova přítomnost v rodině. Předkládejme tedy všem lidem – v úctě, avšak s odvahou – krásu manželství a rodiny, kterou ozařuje evangelium. Přistupujme proto pozorně a s láskou k rodinám, které prožívají obtíže (…) a z mnoha důvodů trpí, k rodinám v krizi a k rozvedeným manželům. Všem těmto lidem chceme být nablízku a hlásat jim toto evangelium rodiny a její krásy“.
Řekl Svatý otec Papežské radě pro rodinu.
(jag)