Castel Gandolfo.
Ještě před začátkem dnešní bohoslužby se papež František vydal na návštěvu sester klarisek. Tyto klauzurní sestry, které v jejich klášteře Svatý otec krátce navštívil již během své první návštěvy v Castel Gandolfu přesně před měsícem, přijaly dnes papeže Františka po druhé. Setkání trvalo asi tři čtvrtě hodiny a jedna z jeho účastnic sestra
Marie Concetta Sfregola sdělila posluchačům Vatikánského rozhlasu svoje dojmy:
„Papež byl velice klidný, uvolněný, jako by neměl žádné starosti anebo neměl, co dělat. Promluvil k nám způsobem, který zasáhl každou z nás. Mluvil o Panně Marii Nanebevzaté a řekl, že každá žena žijící zasvěceným životem je tak trochu jako Maria. Přiblížil nám to s úsměvem za pomoci jedné roztomilé historky, která vyloudila náš úsměv. - Panna Maria prý stojí za branou Ráje, kterou svatý Petr vpouští přicházející hříšníky. Ne každému však - k Mariině nelibosti – dovolí vstoupit dovnitř. A v noci, když se brány Ráje zavřou, a nikdo nic nevidí a neslyší, otevře Panna Maria bránu, a nechá je vstoupit všechny. - Spatřili jsme v tom svoje poslání, svoje povolání. Kontemplativní život v klauzuře se dnes většinou nesetkává s pochopením, ale to nevadí. Toto je však jeho podstata, smysl tohoto života a tohoto povolání. Papež nám to dnes těmito několika jednoduchými slovy připomněl. Kolik jen lidí přechází kolem klášterů kontemplativního života a nevědí ani, kdo je uvnitř a proč! V tichu, ve tmě, v noci, kdy nikdo nic nevidí a neslyší, právě takto - neslyšně a nepozorovaně - se uskutečňuje naše poslání, totiž možnost otevírat bránu Ráje, aby mohlo vstupovat celé lidstvo, všichni lidé, bratři a sestry, kteří nemají poznání a snad ani dar víry. Otevírat tuto bránu jako Panna Maria, dodávat důvěru a naději. Nezáleží na tom, že to nikdo neví. Ví to však Bůh, ví to Panna Maria.“
Říká sestra klariska, Maria Concetta, po dnešním setkání s papežem Františkem.
(mig)