Castel Gandolfo.
Papež František navštívil dnes dopoledne Castel Gandolfo, městečko, kde již po čtyři staletí sídlí letní papežská rezidence s překrásnou zahradou. Hned po svém příjezdu se Svatý otec setkal nejprve se zaměstnanci papežské rezidence, které pozdravil na nádvoří papežského domu:
„Přijel jsem, abych se zde setkal s obyvateli Castel Gandolfa, poutníky a návštěvníky, kteří si právem zamilovali toto místo, vyhlášené svojí krásou, a našli zde chvíli odpočinku… Přišel jsem však také proto, abych vám, kteří pracujete v papežských vilách, vyjádřil svoji vděčnost za vaši cennou práci. Vyřiďte pozdrav a dík svým rodinám, které mají podíl na vaší službě Svatému stolci. Pán ať je s vámi, provází vás v práci i v rodinném životě, naplňuje vás milostí a stále vás zahrnuje svojí otcovskou láskou.“
Papež oslovil také přítomného biskupa diecéze Albano, mons. Marcella Semerara, a starostku města, Silvii Monachesiovou, a potom dodal:
„Myslím nyní na bl. Jana Pavla II. a Benedikta XVI., kteří rádi jezdili na letní pobyt do této papežské rezidence. Mnozí z vás jste se s nimi mohli setkat a uchováváte si na ně své osobní vzpomínky. Jejich svědectví ať je vám stálým povzbuzením v každodenní věrnosti Kristu a v neustálé snaze vést život důsledně odpovídající evangeliu a církevnímu učení.“
V závěru papež František svěřil všechny do mateřské ochrany Panny Marie a požehnal jim. Osobně se pak se s každým přítomným pozdravil. Po tomto setkání vyšel Svatý otec k bráně do papežské rezidence, jež je mírně vyvýšena směrem do náměstí. To bylo již do posledního místa zaplněno věřícími, k nimž pronesl svoji pravidelnou promluvu před modlitbou Anděl Páně. Papež František mimo jiné řekl:
„Dnešní evangelium podle Lukáše nám v desáté kapitole podává známé podobenství o milosrdném Samaritánovi. Kdo byl tento člověk? Byl to obyčejný muž, který šel z Jeruzaléma do Jericha po cestě, která vede Judskou pouští. Na téže cestě byl těsně před ním napaden lupiči nějaký člověk, kterého okradli, zbili a polomrtvého jej tam nechali ležet. Před Samaritánem šel nějaký kněz a levita, tedy dva muži určení ke službě v chrámu Páně. Spatří onoho ubožáka, ale přejdou kolem, aniž by se u něho zastavili. Když onoho muže spatřil Samaritán, „bylo mu ho líto“ (Lk 10,33), jak praví evangelium. Přiblížil se, obvázal mu rány, trochu je polil olejem a vínem, naložil jej na svého soumara, dovezl jej do hostince a zaplatil mu tam pobyt… Zkrátka se o něho postaral. Je to příklad lásky k bližnímu. Proč však Ježíš volí Samaritána jako hlavního hrdinu svého podobenství? Protože Samaritáni byli u Židů v nevážnosti kvůli své odlišné náboženské tradici. Ježíš však ukazuje, že srdce tohoto Samaritána je dobré a velkorysé, a narozdíl od kněze a levity, plní vůli Boha, který chce milosrdenství více než oběti (srov. Mk 12,33). Bůh vždycky chce milosrdenství a nikoli odsouzení všech. Ze srdce si přeje slitování, protože je sám milosrdný a dobře rozumí naší ubohosti, našim těžkostem i našim hříchům. Všem nám dává milosrdné srdce! A Samaritán činí právě toto: napodobuje Boží milosrdenství, slitování vůči tomu, kdo jej má zapotřebí.“
PLNÉ ZNĚNÍ promluvy papeže před Angelus je ZDE
Návštěva papeže Františka v Castel Gandolfu pak vedla ještě do Vatikánské astronomické observatoře, která sídlí na pozemku papežské rezidence a kde poobědval v tamější jezuitské komunitě. Odtud se odpoledne vrátil opět vozem zpět do Vatikánu.
(mig)