Rádio Vaticana

Lampedusa. Papež František dnes navštívil ostrov Lampedusa, periferii Itálie i Evropské unie, místo, kudy často, riskujíce život, procházejí ročně tisíce uprchlíků zejména ze subsaharské Afriky, aby hledali důstojnější život. Právě dění kolem tohoto ostrova ukazuje míru dramatičnosti fenoménu migrace. Odhaduje se totiž, že v moři poblíž jeho břehů, které slouží jako pláže turistům, utonulo při útěku před hladem či politickým terorem, během několika posledních let asi 20 tisíc lidí.
Pro Vatikánský rozhlas přiblížil tuto situaci mluvčí italského oddělení Mezinárodní organizace pro migraci, Flavio di Giacomo:

„Poselství, které dává papež touto návštěvou, je velmi důležité a pomůže snad konečně přenést mediální pozornost, zaměřenou dosud spíše na počty a na takzvanou „invazi“, zcela jinam, totiž na nouzovou situaci, totiž humanitární nouzi lidí, kteří bohužel nemají jinou možnost než vydat vlastní život do rukou ilegálních přepravců a nezřídka naleznou ve Středozemním moři smrt. Touto nouzovou situací je způsob, jakým se imigranti do Itálie dostávají a nikoli jejich počty. Připomeňme, že lidé, kteří přicházejí do Itálie s povolením k pobytu, jehož lhůta pak vyprší, představují asi 15-20% celkového počtu imigrantů. Ostatní, tedy lidé, kteří přicházejí po moři, jsou však žadatelé o azyl, oběti obchodu s lidmi, nezletilí bez rodičů nebo také migranti, kteří utíkají před bídou. Jsou to lidé, kteří při hledání lepšího života nemají jinou možnost, než riskovat život, a přijít k nám. Doufám, že návštěva papeže dokáže konečně přitáhnout mediální, ale také politickou pozornost na tento humanitární aspekt, protože kontrolovat hranice je sice dobré, ale netřeba přitom zapomínat na lidská práva.“

Papež František se na cestu vydal letadlem z římského letiště Ciampino. Jeho letoun přistál na ostrově Lampedusa v 9h dopoledne. Potom jel do místního přístavu lodí pobřežní patroly. Jen tato jediná loď italského námořnictva poskytla během posledních 8 let v okolí ostrova záchranu 30 tisícům uprchlíků. Svatý otec se zastavil také u pomníku nazvaném Brána Evropy, kde na uctění památky obětí moře vhodil do moře květinový věnec ze žlutých a bílých chryzantém. Loď se Svatým otcem na palubě provázelo 120 místních rybářských plavidel, které na moři nezřídka zachraňují lidské životy imigrantů. V přístavu se papež nejprve setkal s přítomnými uprchlíky. Na ostrově jich bylo 114, z nichž 75 neplnoletých mezi 13-16 lety, a právě dnes přistálo na ostrově dalších 166 lidí. Jeden uprchlík za pomoci tlumočníka oslovil Svatého otce v eritrejském jazyce tigriňa:

„Vážený papeži, nejprve vás mezi sebou vítáme a děkujeme za vaši návštěvu. Utíkáme ze svojí země ze dvou důvodů: politického a ekonomického. Abychom přišli na toto klidné místo, museli jsme překonat mnoho překážek. Byli jsme uneseni obchodníky s lidmi, bičováni, dopraveni na Sinaj a pak do Libye. Vytrpěli jsme mnoho. V Itálii nás přijali dobře, ale museli jsme si nechat vzít otisky prstů. Chceme po dlouhých útrapách požádat o pomoc Vás a rádi bychom, kdyby se nám dostalo pomoci od ostatních evropských států.“

Řekl mladý uprchlík z jednoho beduínského kmene, žijícího mezi Eritrejí, Súdánem, Egyptem a Izraelem.

Na lampeduzském sportovním hřišti Aréna se potom konala mše svatá, jak za účasti místních obyvatel, kterých žije na obou ostrovech Lampedusa a Linosa dohromady něco přes 6 tisíc, tak také za účasti další lidí, kteří přišli k této příležitosti z Apeninského poloostrova. Bohoslužbu se tak účastnilo na deset tisíc věřících. Papež František pronesl velice působivou homilii, v níž mimo jiné řekl:

„»Adame, kde jsi? «, »Kde je tvůj bratr? « to jsou dvě otázky, které klade Bůh na začátku dějin lidstva a které rovněž klade všem lidem naší doby, také nám. Chtěl bych však, abychom si položili třetí otázku: „Kdo z nás pláče nad touto skutečností a nad fakty jakými jsou ona zmíněná úmrtí bratří a sester? Kdo oplakával lidi, kteří byli na té lodi? Mladé matky s dětmi? Muže, kteří chtěli jen nějak uživit svoje rodiny? Jsme společností, která zapomněla plakat, soucítit. Globalizace lhostejnosti nám odňala schopnost plakat! V evangeliu jsme slyšeli křik, pláč, velký nářek. „Ráchel oplakává svoje děti… není k utišení, už nejsou“. Herodes rozsévá smrt, aby bránil svůj blahobyt, svoji mýdlovou bublinu. A toto se opakuje… Prosme Pána, aby odstranil to, co zůstalo z Heroda v našem srdci, prosme Pána o milost plakat nad vlastní lhostejností, plakat nad krutostí, která je ve světě, v nás, i v těch, kteří v anonymitě přijímají sociálně-ekonomická rozhodnutí, jež otevírají cestu takovýmto dramatům. »Kdo plakal?«. Kdo dnes ve světě plakal.
Pane, v této liturgii, která je liturgií pokání, prosíme o odpuštění za lhostejnost vůči tolika bratřím a sestrám, prosíme tě, Otče, za odpuštění pro ty, kteří zpohodlněli a uzavřeli se do svého blahobytu, který způsobuje anestézii srdce, prosíme Tě o odpuštění pro ty, kteří svými rozhodnutími na světové úrovni vytvořili situace, které vedou k těmto dramatům. Odpusť Pane!
Ať slyšíme i dnes tvoje otázky: »Adame, kde jsi?«, »Kde je krev tvého bratra?«.“

PLNÉ ZNĚNÍ homilie papeže Františka je ZDE

Těsně před zakončením bohoslužby pronesl Petrův nástupce před ikonou Panny Marie následující modlitbu:

Maria, hvězdo mořská,
znovu se obracíme k tobě,
abychom našli útočiště a spočinutí,
abychom prosili o ochranu a záchranu.

Matko Boží a Matko naše,
obrať svůj něžný pohled
na všechny ty, kdo denně podstupují nebezpečí na moři,
aby zajistili svým rodinám nezbytné živobytí,
chránili úctu ke stvoření a sloužili pokoji mezi národy.

Ochránkyně migrantů a pocestných,
pomoz svou mateřskou péčí mužům, ženám a dětem,
nucených utéci ze svých zemí a hledat budoucnost a naději.
Kéž se setkání s námi a s našimi národy
nestane zdrojem jejich nových a ještě horších otroctví a ponížení.

Matko milosrdenství,
vypros odpuštění nám
oslepeným sobectvím, uzavřeným do vlastních zájmů
uvězněným do obav,
jsme nevšímaví k potřebám a utrpení bratří.

Útočiště hříšníků,
vypros konverzi srdce
těch, kdo generují válku, nenávist a chudobu,
vykořisťují bratry a jejich křehkosti,
a hanebně obchodují s lidským životy.

Vzore lásky,
žehnej mužům a ženám dobré vůle,
kteří přijímají a slouží těm, kdo přistávají na této zemi:
přijatá a darovaná láska ať je zárodkem nových bratrských vztahů,
jitřenkou pokojného světa.
Amen.

“

Po skončení liturgie těsně před závěrečným požehnáním pak papež na rozloučenou dodal:

„Dříve než vám požehnám, chci ještě jednou poděkovat Vám obyvatelům Lampedusi za příklad lásky, charity, za příklad pohostinnosti, který dáváte, dali jste a ještě budete dávat. Váš biskup dnes řekl, že Lampedusa je maják. Kéž je tento váš příklad majákem pro celý svět, abychom měli odvahu přijímat ty, kteří hledají lepší život. Díky za vaše svědectví. A chci také poděkovat za vaši něhu, kterou jsem cítil v osobě vašeho faráře. On mi na lodi povídal o tom, co tady spolu se svým kaplanem dělají. Díky vám a díky otci Štěpánovi.“

Potom se papež František vydal na zpáteční cestu do Říma, kde přistál opět na letišti v Ciampinu ve 14 hodin.

Další články z podrubriky Cesty v Itálii

(mig)