Vatikán.
Několik tisíc lidí se včera večer sešlo na náměstí sv. Petra ke společné modlitbě růžence se Svatým otcem na zakončení mariánského měsíce. Papež František pronesl v závěru májové pobožnosti krátkou promluvu, ve které rozjímal o třech momentech Mariina životního postoje: naslouchání, rozhodnutí a činu. O Mariině rozhodování papež řekl:
„Maria nežije „uspěchaně“, ukvapeně, nýbrž „uchovává to všechno v srdci a rozjímá o tom“ (srov. Lk 2,19.51). I v rozhodující chvíli Andělova zvěstování se ptá: „Jak se to stane?“ (Lk 1,34). Ani když přemýšlí, se však nezastavuje, činí krok vpřed a přijímá rozhodnutí. Nežije ve spěchu, ale když je třeba, „pospíchá“. Maria se nenechává vléci událostmi, nevyhýbá se námaze rozhodování. A děje se tak během zásadního rozhodnutí, které změní její život: „Hle, jsem služebnice Páně…“ (srov. Lk 1,38), jakož i během rozhodnutí spíše všedních, ale také významově bohatých. Přichází mi na mysl epizoda ze svatby v Káni Galilejské (srov. Jan 2,1-11). Také tady je patrný realismus, člověčenství a konkrétnost Marie, která je vnímavá vůči faktům i problémům, vidí a chápe těžkosti oněch dvou novomanželů, jimž dojde na svatební hostině víno; přemýšlí a ví, že Ježíš může něco udělat, a rozhodne se svěřit to Synovi, aby zasáhnul: „Už nemají víno“ (Jan 2,3).
V životě je těžké podstupovat rozhodnutí, často se kloníme k jejich oddalování a necháváme druhé, aby rozhodli místo nás, často se raději necháme vléci událostmi, následujeme momentální módu, někdy víme, co máme dělat, ale nemáme k tomu odvahu anebo máme za to, že je to příliš obtížné, protože to znamená jít proti proudu. Maria jde při Zvěstování, Navštívení a při svatbě v Káni proti proudu, naslouchá Bohu, rozjímá a snaží se porozumět realitě, přijímá rozhodnutí, že se naprosto svěří Bohu, a přestože je sama těhotná, vydá se na návštěvu starší příbuzné, rozhodne se naléhat na Syna, aby zachránil svatební veselí.“
PLNÉ ZNĚNÍ promluvy papeže Františka ZDE
(mig)
odeslat článek
vytisknout článek
