„Církev v defenzívě je církví, která je v koncích,“ varuje Robert Spaemann s odkazem na krizi legitimity katolické církve v souvislosti se sexuálními delikty kněží a blížícím se konkláve. Známý německý filosof, kterého pojí osobní přátelství s Benediktem XVI., byl dotázán italským deníkem
Il Foglio (28.2.2013). „Církev je zastrašena,“ svěřuje se Spaemann a vysvětluje: „Sexuální delikty se vyskytují všude, v řadách kléru i mimo, avšak část církve se snažila je zamaskovat, protože by prý poškodily pověst Vatikánu. Kardinál Joseph Ratzinger byl jedním z nejzásadnějších odpůrců takovéto permisivní praxe. Jeho zásadou byla vždycky a především pravda.
Ecclesia semper reformanda est, církev neustále potřebuje reformu.“ Problém však spočívá jinde, dodává Spaemann. „V církvi vznikly skupiny, které si na interpretaci této reformy učinily monopol a opakují určité mantry: např. svěcení žen, demokratická volba biskupů, odstranění celibátu, žehnání homosexuálních svazků, eucharistie pro rozvedené, souhlas s antikoncepcí apod. Jinými slovy, jde o totální kapitulaci před tzv. duchem doby, "zeitgeist", což není nic jiného než emancipace sekularismu.“
„Pokud církev bude tichá, skromná, v defenzívě a nepřejde do útoku, zůstane bez vlivu,“ pokračuje německý filosof. „Kardinálové mají hlásat Slovo Boží a nikoli své vlastní. Měli by obžalovávat společnost, která ničí samu sebe, a především učinit přítrž sebeobžalobám a trivializaci Písma. Je třeba přestat interpretovat křesťanství jako spolek kamarádů.“
„Církev v sobě živila falešná očekávání,“ uvažuje dále Spaemann. „Krize křesťanství začala příklonem k sekularismu. Kristus praví: «Neházejte svoje perly před vepře» (srov. Mt 7,6). Proč zrovna vepře? Protože perly jsou pro ně neuchopitelné a začnou se vzpouzet, protože chtějí pokrm vepřů. Tak je tomu se sekularismem. Po Druhém vatikánském koncilu se v církvi začalo živit očekávání, kterému nikdy nebude schopna dostát, chce-li zůstat věrna svému zakladateli. Nyní nastal moment pravdy. Pokud uvadá autorita, církev upadá do nemilosti.“
„Evropou zmítá ideologická vlna delegitimizace, konstatuje německý filosof. Etika se však neobejde bez metafyziky a v manipulaci lidským genomem se zračí pohled jistého lékaře z Auschwitz,“ podotýká německý filosof. „Odkřesťanštěná Evropa bude úděsná. Výrok apoštolů, že je zapotřebí «poslouchat více Boha než lidi» (srov. Sk 4,19), tvoří základ velké evropské svobody. Nejnebezpečnějšími lidmi na světě, dokonce více než tyrané, jsou ti, kteří se bojí více smrti než Boha. Církev legitimizovala moc svrchovaných států, ale položila jí určité meze. Proto o sobě Tomáš Morus řekl, že je «věrným služebníkem krále, avšak na prvním místě Boha».“
V závěru Robert Spaemann uvádí, že odkaz Josepha Ratzingera jakožto papeže je jediným řešením. „Kurs, který vytyčil Benedikt XVI., je jediný, který má budoucnost: tedy odstup od světa, umírněnost, oddanost církevnímu učení a rozumu, který osvěcuje každého člověka, jenž je ve světě jen jakousi kometou, a nakonec: žít jako když Bůh existuje. Benedikt XVI. hájí rozum proti scientismu a proti destruktivní koncepci rozumu. Pokud by rozum byl jenom nástrojem přizpůsobování se evolučnímu procesu a přežití, pak by neměl žádný vztah k pravdě. Pravda ovšem není vědecká idea a věda má tendenci samu sebe zničit,“
uzavírá varovně svoje přemítání německý filosof Robert Spaemann pro italský deník Il Foglio.
Další články z podrubriky Reportáže, reflexe, sloupky
odeslat článek
vytisknout článek
