Nový portál Vatikánského rozhlasu

„Buď pochválen Bůh a Otec našeho Pána Ježíše Krista“ (Ef 1,3). Buď pochválen v tento den, kdy mám to potěšení být s vámi v Libanonu, abych předal biskupům tohoto regionu posynodální apoštolskou exhortaci Ecclesia in Medio Oriente! Srdečně děkuji jeho blaženosti Béchara Boutros Raï za jeho laskavá slova na uvítanou. Zdravím ostatní patriarchy a biskupy východních církví, latinské biskupy okolních krajin, jakož i kardinály a biskupy, kteří přišli z dalších zemí. Srdečně zdravím vás všechny, drazí bratři a sestry z Libanonu a dalších zemí celého tohoto milovaného Blízkého východu, kteří jste přišli, abyste s Petrovým nástupcem slavili ukřižovaného, zabitého a zmrtvýchvstalého Ježíše Krista. Uctivě zdravím také prezidenta republiky, libanonské představitele a příslušníky jiných náboženských tradic, kteří dnes dopoledne přišli mezi nás.

Tuto neděli, ve které se nás evangelium ptá na pravou Ježíšovu totožnost, jako bychom se společně s učedníky ocitli na cestách k vesnicím u Césareje Filipovy. „A za koho mě pokládáte vy? “ (Mk 8,29), ptá se Ježíš. Chvíle zvolená pro položení této otázky není bezvýznamná. Ježíš se ocitá v rozhodujícím, přelomovém bodě svojí existence. Vystupuje do Jeruzaléma, k místu, kde se ukřižováním a zmrtvýchvstáním naplní ústřední událost naší spásy. Právě v Jeruzalémě se uskutečněním všech těchto událostí zrodí církev. Když se Ježíš v této rozhodující chvíli nejprve zeptá svých učedníků: „Za koho mě lidé pokládají? “ (Mk 8,27), podávají mu různé odpovědi: Jan Křtitel, Eliáš, jeden z proroků! Také dnes stejně jako po staletí odpovídají ti, kteří se na své cestě nejrůznějšími způsoby setkali s Ježíšem. Jsou to odpovědi, které mohou pomoci najít cestu pravdy. Avšak, aniž by nutně byli falešné, nepostačují, poněvadž se nedotýkají jádra Ježíšovy totožnosti. Pouze ten, kdo přijme, že jej bude následovat po cestě života ve společenství s Ním a s učedníky, může mít opravdové poznání. Petr, který s Ježíšem určitou dobu žil, tedy dává svoji odpověď: „Ty jsi Mesiáš!“ (Mk 8,29). Odpověď je bezpochyby správná, ale ještě nestačí, protože Ježíš cítí potřebu ji upřesnit. Tuší, že by lidem tato odpověď mohla posloužit k účelům, které Mu nejsou vlastní, aby ve vztahu k Němu vzbuzovali falešné, časné naděje. Nenechá se polapit do atributů pouze lidského osvoboditele, kterého očekávají mnozí.

Ježíš oznamuje svým učedníkům, že bude muset trpět a před svým zmrtvýchvstáním bude zabit, čímž jim chce dát pochopit, kým je doopravdy: trpícím Mesiášem, Mesiášem Služebníkem a nikoli všemohoucím politickým osvoboditelem. Je Služebníkem, který je poslušný vůli svého Otce až ke ztrátě vlastního života. Je tím, co hlásal již prorok Izaiáš v prvním čtení. Ježíš jde proti proudu toho, co od něho očekávali mnozí. Jeho tvrzení je šokující a skličující. A je slyšet nesouhlas Petra, který mu to rozmlouval a odmítal utrpení a smrt pro svého Mistra! Ježíš je k němu přísný, a dává mu na srozuměnou, že kdo chce být jeho učedníkem, musí souhlasit s tím, že bude stejně jako On služebníkem .

Začít následovat Krista, znamená vzít na sebe svůj kříž a provázet Jej na Jeho cestě, nepohodlné cestě, která není cestou moci a pozemské slávy, nýbrž cestou, která nezbytně vede k sebezapření a ke ztrátě vlastního života pro Krista a evangelium, aby se životu dostalo záchrany. Jsme si totiž jisti, že tato cesta vede ke zmrtvýchvstání, k pravému a definitivnímu životu s Bohem. Rozhodnutí doprovázet Ježíše Krista, který se stal Služebníkem všech, žádá od každého, aby rostl v důvěrnosti s Ním a pozorně naslouchal Jeho Slovu, ve kterém pramení inspirace pro naše jednání. Vyhlášením Roku víry, který začne 11. října, jsem chtěl, aby se každý věřící mohl nově vydat na tuto cestu obrácení srdce. Vybízím vás tedy, abyste během celého tohoto roku hlouběji uvažovali o své víře, abyste si ji více uvědomili a posílili svoje přilnutí k Ježíši Kristu a Jeho evangeliu.

Bratři a sestry, cesta, po níž nás chce Ježíš vést, je cestou naděje pro všechny. Ježíšova sláva se zjevuje ve chvíli, kdy se ve svém lidství ukazuje jako nejslabší, zvláště během Vtělení a na kříži. Takto Bůh vyjevuje svoji lásku, stává se služebníkem a odevzdává se nám. Copak to není mimořádné a někdy těžko přijatelné tajemství? Samotný apoštol Petr jej pochopí teprve později.

V druhém čtení nám svatý Jakub připomíná, že takovéto následování Ježíše, má-li být autentické, vyžaduje konkrétní skutky. „Já ti ze svých skutků mohu dokázat svou víru“ (Jak 2,18). Imperativní pokyn ke službě se vztahuje na církev i na křesťany, aby byli opravdovými služebníky podle Ježíšova obrazu. Služba je konstitutivní prvek totožnosti Kristových učedníků (srov. Jan 13,15-17). Povoláním církve a křesťana je sloužit nezištně a všem bez rozdílu, jako to činil Pán. Ve světě, kde násilí nepřestává šířit smrt a zkázu, je služba spravedlnosti a pokoji naléhavostí, má-li vzniknout bratrská společnost a zrodit společenství! Drazí bratři a sestry, prosím Pána, aby obzvláště regionu Blízkého východu dal služebníky pokoje a smíření, aby všichni lidé mohli žít pokojně a důstojně. Křesťané tady musejí vydávat bytostné svědectví ve spolupráci se všemi lidmi dobré vůle. Všechny vás volám, abyste se zasazovali o pokoj. Každý na své úrovni tam, kde se nachází.

Služba musí být neustále jádrem života křesťanské komunity. Každá služba a jakékoli pověření jsou v církvi především službou Bohu a bratřím! Tento duch musí oživovat všechny pokřtěné navzájem, zvláště účinným nasazením po boku chudých, těch, kdo se ocitli na okraji a strádají, aby byla uchována nezcizitelná důstojnost každého člověka.

Drazí bratři a sestry, kteří strádáte na těle a na srdci, vaše utrpení není marné! Kristus - Služebník je nablízku všem, kdo trpí. Je na vaší straně. Cestou můžete potkávat bratry a sestry, kteří konkrétně dosvědčují Jeho laskavou přítomnost, neboť nás nemůže opustit! Buďte plní naděje kvůli Kristu!

A vy všichni, bratři a sestry, kteří jste přišli, abyste se účastnili této liturgie, snažte se stále více připodobňovat Pánu Ježíši. On se stal Služebníkem všech pro život světa. Bůh žehnej Libanonu, žehnej všem národům milovaného Blízkého východu a daruj jim svůj pokoj.
Amen

Přeložil Milan Glaser

Další články z podrubriky Homilie