Nový portál Vatikánského rozhlasu

Řím. Katakomby sv. Marcelina a Petra se dočkají obnovy. Tato archeologická památka, která byla doposud přístupná jen výjimečně, se tak otevře veřejnosti. Stane se tak zásluhou ázerbájdžánské nadace Heydar Alieyev, které předsedá manželka ázerbájdžánského prezidenta Mehriban Aliyeva. Ta nedávno podepsala smlouvu s kardinálem Gianfranco Ravasim, který jakožto předseda Papežské rady pro kulturu stojí také v čele Papežské akademie pro posvátnou archeologii. Jde o nezvyklý projekt, ve kterém bude péče o křesťanskou historickou památku financována příslušníky jiného náboženského vyznání, konkrétně šíitského islámu.

Kardinál Gianfranco Ravasi seznámil posluchače Vatikánského rozhlasu s podrobnostmi tohoto projektu. Prozradil, že byl již započat průzkum katakomb, ve kterých byly již dříve nalezeny i kosterní pozůstatky, což je znamením velkého významu této nekropole. Její zpřístupnění bude technicky náročné, protože se nacházejí pod památníkem císařovny Heleny, tedy další křehkou historickou památkou na via Casilina. Rozkládají se na ploše 18 tisíc metrů čtverečných a obsahují vzácné fresky ze 3. a 4. století. Jde o starozákonní náměty, např. proroka Jonáše, ale i výjevy převzaté z nekřesťanského kulturního prostředí.

„Nejvýznamnější prvek starověké malířské tvorby nespočívá pouze ve znázornění starozákonních scén z křesťanského pohledu, jako je např. Jonáš a velryba jako symbol Kristova pohřbu a vzkříšení. Mnohem působivější je pozorovat přechod od klasické pohanské kultury k té křesťanské. Jsou zde totiž také užity obrazy, jež byly vlastní řecko-římskému světu, a byly zde aplikovány na Krista. Skvostem je například krásná freska, na níž je Orfeus hrající na citaru, aby přitáhl duše k sobě. Celý výjev je ovšem podán nově z křesťanského pohledu a jde tedy o nového Orfea, kterým je Kristus přitahující duše k Bohu. Je velice působivé sledovat tyto historické souvislosti prizmatem mezináboženského, mezikulturního dialogu, který zjevně probíhal již ve 3. a 4. století. Pohanská tradice tedy nebyla jenom odmítnuta, ale také přejata a nově reflektována zejména v tradici církevních otců. Stačí pomyslet na svatého Augustina, který by bez Platona a bez Plotina byl v mnoha ohledech nepochopitelný.“

Předpokládá se, že budou katakomby alespoň zčásti otevřeny už v roce 2013, na který připadne 1700. vydání Konstantinova Milánského ediktu?

„Příspěvek muslimské nadace Aliyev je součástí rozsáhlejšího projektu, jehož cílem je docenit méně známé římské katakomby. Tyto téměř neznámé katakomby v sobě totiž nezřídka skrývají mimořádné působivé umělecké poklady. Zčásti tedy budou v příštím roce otevřeny zmíněné katakomby sv. Marcelina a Petra, ale také katakomby na Via Dino Compagni, které jsou rovněž nádherné, ale dosud veřejnosti nebyly přístupné. Křesťanských katakomb je v Římě přibližně devadesát a měly by se stát v blížícím se Roku víry také místem slavení, protože představují kořeny křesťanství v Římě. Jsou v podzemí a nad nimi vyrostly baziliky, které jsou jakoby jejich plodem. Myslím, že se nikoli náhodou ocitl v samotném titulu apoštolského listu Benedikta XVI. výraz Porta fidei, což jeden z velkých a krásných symbolů jedné z méně známých římských katakomb, na Via Dina Compagni, kde se vyskytuje dvakrát právě tento obraz Brány víry jakožto vstupu do věčnosti a nekonečna.“

Říká kardinál Gianfranco Ravasi, předseda Papežské rady pro kulturu.

(mig)