Dublin.
Devadesát procent účastníků mezinárodního eucharistického kongresu, který včera skončil v Dublinu, tvořili Irové. Jak potvrzují první bilance, národ, o jehož katolicismu bylo v poslední době slýchat jen v souvislosti se skandály, přijal akci jako vítaný impuls pro návrat k podstatným obsahům víry. Během týdne proběhlo v Dublinu a na dalších místech 160 přednášek, sympózií a workshopů, na nichž vystoupilo 223 duchovních a teologů. Průběh kongresu vysoce oceňují zahraniční návštěvníci, nicméně nejvíce těší duchovní probuzení samotných Irů. Vraťme se ještě jednou ke včerejší liturgii na stadionu v Croke Parks, očima naší korespondentky z Dublinu,
Emer McCarthy:
„Nic není tak působivé jako více než pětasedmdesátitisícový zástup v naprostém tichu, v konejšivém ztišení, které zavládlo na stadionu v očekávání nezvyklého. „Statio Orbis“ – závěrečná mše Mezinárodního kongresu – se svou liturgií stejně krásnou jako prostou, se chýlí ke konci. Na počátku týdne deště a modliteb, dlouhých řad, slz, úsměvů a rozjímání, dublinský arcibiskup formuloval jedno přání: společný zpěv při závěrečné mši. Příliš dlouho mlčela irská církev. Tuto neděli se jeho přání naplnilo. Když se papežský legát, kanadský kardinál Marc Ouellet modlil nad dary, 75 tisíc hlasů zaznělo, spojilo se v písni Svaté Boží jméno pro svatý Boží lid, která se rozletěla k dublinskému nebi.“
Papežský legát měl během týdne řadu příležitostí k blízkému seznámení s realitou irské církve. Vydal se na kající pouť na Lough Derg, kde se sešel s dnes již dospělými oběťmi pedofilů, kteří – řečeno slovy Benedikta XVI. - podlomili věrohodnost církve. Na výslovné papežovo přání se v sobotu vydal také do Knock, na hlavní mariánské poutní místo Irů, aby Matce Boží svěřil utrpení a úsilí místní církve.
Kard. Ouellet vybídl Iry, aby se s Mariinou pomocí vrátili do Církve, vzali za své její problémy a naděje, přijali ji za svou rodinu.
„Církvi, Boží rodině, se vytýkají její problémy. Často bývá kritizována, někdy právem, jindy ne – řekl papežský legát. – Potřebujeme naději a obnovu na všech úrovních. Budeme-li to ovšem podnikat pouze o vlastních silách, nesložíme-li vše do rukou Božích, skončíme znovu u dávných sporů a znechucení,“
varoval kard. Ouellet.
Papežský legát byl rovněž vstřícně přijat irskými státními představiteli. Setkal se jak s irským prezidentem, Michaelem D. Higgensem, tak s premiérem Endou Kennym, kteří se oba také zúčastnili závěrečné nedělní liturgie.
Biskup Brian Farrel, sekretář Papežské rady pro jednotu křesťanů, oceňuje rovněž přítomnost odloučených bratří, která není vůbec samozřejmá, vezmeme-li v úvahu, že nekatolíci nesdílejí naši víru v eucharistii.
„Týden rozjímání nad eucharistií, oslav a adorace posílil vědomí, že jsme Bohem povoláni ke společenství s Ním a mezi sebou navzájem. Nyní nastává čas, kdy je třeba o tom svědčit“
– řekl kard. Ouellet ve své nedělní homilii:
„I když jsme někdy zkoušeni ve své víře, nebojme se, a nezapomínejme, kdo jsme: na prvním místě a především Kristovým tělem, záměrem milujícího Boha.“
Kardinál Ouellet, který je ve Vatikánu prefektem Kongregace pro biskupy, byl několikrát přerušen potleskem. Největší aplaus však sklidil, když zval poutníky k poslechu poselství Benedikta XVI.: „On je naším duchovním otcem, otcem, který je svatý, a zaslouží si naši důvěru a upřímnou poslušnost.“
O tom, jak se papež dokázal dotknout hlubin irské duše, nám poví opět kolegyně Emer McCarthy, jejíž jméno neutají, že patří k dcerám irského národa:
„V osmiminutovém videu mluvil Benedikt XVI. o tom, jak bylo Irsko po staletí na nejhlubší úrovni utvářeno eucharistií. Mluvil také o tom, jak bylo Irsko otřeseno „děsivými hříchy“ spáchanými některými členy církve na těch, kdo jim byli svěřeni. „Místo toho, aby jim ukazovali cestu ke Kristu a k Bohu, aby jim přinášeli svědectví o jeho dobrotě, zneužívali lidi a podlamovali důvěryhodnost poselství církve.“
Jak papež řekl, je zřejmé, že „jejich křesťanství nebylo již živeno radostným setkáváním s Ježíšem Kristem, stalo se jen věcí zvyku.“ Cílem II. vatikánského koncilu a zároveň i eucharistického kongresu je - dodal - „překonat tuto formu křesťanství a znovuobjevit víru jako hluboké osobní přátelství s dobrotou Ježíše Krista.“
Když na závěr dublinský arcibiskup Diarmuid Martin gratuloval Jose Palmovi, arcibiskupovi filipínského Cebu k čerstvě ohlášené nominaci na hostitele příštího Mezinárodního eucharistického kongresu, řekl, že kongres daleko přesáhl plány a očekávání irské hierarchie.
Zbývá jen doufat, že si nyní uvědomila velkou žízeň irského národa po obnově víry v eucharistii, po Církvi shromážděné Kristem, po Církvi společenství a služby.“
- končí své relace z Dublinu Emer McCarthy.
(job)