Guatemala.
Ve věku osmdesáti let včera večer zemřel kardinál Rodolfo Ignacio Quezada Toruño, emeritní arcibiskup hlavního města Guatemaly, Ciudad de Guatemala. Obyvateli této latinsko-americké země byl nazýván „kardinál míru“ kvůli své důležité roli v procesu smíření po šestatřicetileté občanské válce, při které přišlo o život více než dvě stě tisíc lidí, převážně domorodých Mayů. Benedikt XVI. ve svém kondolenčním telegramu vyzdvihl intenzívní a velkorysou službu církvi a misijnímu hlásání zesnulého kardinála. Guatemalský prezident Otto Perez vyhlásil třídenní státní smutek.
Kard. Toruño pocházel z guatemalského hlavního města; k jeho formaci zásadní měrou přispěl strýc z matčiny strany, jezuitský kněz O. Jorge Toruño. Kněžské svěcení přijal ve 24 letech, poté pokračoval ve studiu teologie v Innsbrucku a Římě. Po návratu do vlasti počátkem sedmdesátých let minulého století se stal prvním rektorem nově zakládaného semináře v Guatemale, v roce 1972 přijal biskupské svěcení. V roce 1986 byl pověřen vedením teritoriální prelatury Nejsvětějšího Krista v Esquípulas. Toto poutní místo, ve kterém je uctíván
Cristo Negro – Černý Kristus, navštívil v roce jeho čtyřsetpadesátiletého jubilea (6.2.1996) při své druhé guatemalské cestě bl. Jan Pavel II.
Na přelomu osmdesátých a devadesátých let kard. Toruño jako předseda Guatemalské biskupské konference předsedal rovněž národní komisi pro smíření. Při podpisu „dohody o hledání míru politickou cestou“ v norském Oslu byl jmenován „smírčím soudcem mírového procesu“ v Guatemale. Tato činnost vyžadovala mnohé cesty, které tehdejší biskup Toruño sdílel s dalšími členy komise pro pravdu a smíření, mj. pomocným biskupem Guatemaly, Mons. Juanem Gerardim, zavražděným dva dny po zvěřejnění zprávy o masakrech guatemalské občanské války (
Guatemala, nunca más; sepsána a vydána péčí arcibiskupství v Guatemale) 26. dubna 1998. Před 11 lety se kard. Toruño stal osmnáctým guatemalským arcibiskupem; roku 2003 mu Jan Pavel II. udělil kardinálskou hodnost. Smrtí guatemalského kardinála se počet členů kardinálského kolegia snížil na 209 – 122 z nich má právo volby papeže.
(jag)
odeslat článek
vytisknout článek
