Rádio Vaticana

Vatikán. Letos 10. května Svatý otec Benedikt XVI. „rozšířil na všeobecnou církev liturgický kult úcty svaté Hildegardy z Bingen, mnišky benediktinského řádu, narozené v německém Bermersheim roku 1098 a zesnulé 17. září 1179 v Rupertsbergu“. Prefekt vatikánské kongregace pro svatořečení, kard. Angelo Amato, poskytl v souvislosti s tímto nezvyklým kanonizačním procesem naší stanici rozhovor, ve kterém obšírně vysvětluje celou kauzu této známé porýnské mystičky:

„Hildegarda je považována za světici již dlouhá staletí. První kroky k její kanonizaci hned po její smrti však spadaly do nejasného období, kdy kanonizační procesy přecházely z biskupské kompetence na papežskou, což se podepsalo i na jejím případě. Všeobecné přesvědčení o svatosti Hildegardy z Bingen je však nepřetržité již od té doby, nejprve v prohlášení biskupů Mohuče, Trevíru, Špýru, Limburgu a celého benediktinského řádu. Kromě toho mnoho papežů o ní veřejně mluvilo jako o světici, v poslední době Pius XII., Jan Pavel II. a Benedikt XVI. Toto obecné přesvědčení tedy nepřímo způsobilo, že kanonizační proces byl považován za nadbytečný.
Benedikt XVI. tedy konstatováním existence dávné, pevné a stálé fama sanctitatis et miraculorum, přistoupil k takzvané ekvivalentní kanonizaci, podle legislativy stanovené papežem Urbanem VIII. (1623-1644), kterou později dále tematizoval Prospero Lambertini, pozdější papež Benedikt XIV. (1740-1758). V takzvané ekvivalentní kanonizaci „Svatý otec nařizuje, aby Boží služebník, ke kterému se podle obecného přesvědčení hodnověrných historiků váže starobylý kult a pověst hrdinských ctností či mučednictví nebo zázraků, byl uctíván ve všeobecné církvi recitací denní modlitby církve a slavením mše svaté v konkrétní den a to bez nějakého formálně definitivního výroku, bez předcházejícího kanonického procesu a bez slavení obvyklé kanonizace“. Tato ekvivalentní kanonizace Hildegardy z Bingen se tedy z rozhodnutí Benedikta XVI. uskutečnila 10. května t.r. Příklady tzv. ekvivalentních kanonizací zmiňuje Prospero Lambertini v kapitole XLI knihy I svého opus magnum, a jmenuje např. svatého Romualda, sv. Norberta, sv. Bruna, maďarského krále sv. Štěpána, českého knížete sv. Václava, sv. papeže Řehoře VII., sv. Gertrudu Velikou. Později přibyli ještě další.“

Říká kard. Angelo Amato, prefekt Kongregace pro svatořečí v souvislosti s nedávnou kanonizací sv. Hildegardy z Bingen papežem Benediktem XVI.

(mig)