Vatikán.
Idea světovlády není slučitelná s katolickou sociální naukou, domnívá se předsedkyně Papežské akademie věd prof. Mary Ann Glendon ve své přednášce na probíhajícím plenárním zasedání této instituce. U příležitosti 50. výročí vydání encykliky Jana XXIII.
Pacem in terris, akademici diskutují o otázkách globálního řádu. Podle prof. Glendon síla tohoto dokumentu nespočívala v předkládání konkrétních receptů světu, nýbrž v odvolání se k dobré vůli všech lidí. Papež apeloval na všechny bez vyjímky, aby hledali v sobě a v rámci vlastních tradic síly přející pokoji, připomněla americká profesorka v rozhovoru pro Vatikánský rozhlas.
Zasedání se explicitně dotklo také ideje světovlády, kterou v loňském roce podpořila nóta Papežské rady „Iustitia et Pax“ o světové finanční reformě. Tato idea se objevuje poprvé v encyklice Jana XXIII. „Pacem in terris“ (139-141) a později také v encyklice „Caritas in veritate“ (č.67) Benedikta XVI. Podle předsedkyně Papežské akademie věd je nutné zachovat vůči ideji celosvětových vlád velkou obezřetnost. Učení Církve totiž podporuje spíše ideu decentralizace vlády – naznačila prof. Glendon.
„Myslím, že velkým přínosem katolického sociálního myšlení je zásada subsidiarity. Totiž přesvědčení, že nejlepší rozhodnutí učiní ti, kterých se bezprostředně týká, a že k němu má tedy docházet na nejnižší úrovni. V katolické sociální nauce nenajdeme žádné základy pro ideu světovlády,“ říká předsedkyně Papežské akademie věd, prof. Mary Ann Glendon.
(job)