Rádio Vaticana

Řím/Budapešť. Nová maďarská ústava rozhodně není fašistická, jak ji ocejchovala západní média, říká profesor András Fejerdy, organizátor sympózia o roli katolické církve ve střední a východní Evropě v době komunismu, které v minulých dnech hostila Maďarská Akademie v Římě. Jak vysvětlil maďarský badatel pro portál tempi.it, o nové ústavě se uvažovalo už v 90. letech, ale žádná z dosavadních vlád nedosáhla dvou třetinové většiny potřebné k provedení změn.

Na sympóziu vystoupily osobnosti ze střední Evropy a z papežských univerzit. P. prof. Stanislaw Wilk SDB, rektor Katolické univerzity v Lublinu, v rozhovoru pro náš rozhlas poukázal na příkladu Maďarska a Polska na dva různé modely vztahu lokálních církví ke komunistickému státu. Jak říká, šlo o dvě krajní pozice. Na jedné straně dialog, jak jej reprezentoval kard. Stefan Wyszyński, a na druhé straně otevřený odpor, jak jej zvolil kard. Jozsef Mindszenty v Maďarsku:

„Rozdíl spočívá v tom, že Polsku nebyly nikdy přerušeny rozmluvy mezi vládou a církví. Dokonce ani tehdy ne, když bylo opravdu těžko, když docházelo k velkému pronásledování. Polský primas usiloval o dialog, snažil se jej nepřerušit. Oproti tomu v Maďarsku byla věc definována jinak: „S komunistickou vládou nemluvíme“. Tak to patrně chápal také Svatý stolec. O to větší byla konsternace, když se v Římě dozvěděli, že primas podepsal dohodu s vládou. Nešlo o konkordát, nýbrž o možnost vyřizovat určité záležitosti mezi vládou a episkopátem.“

Sílou církve pro komunisty neuchopitelnou byla velmi tradiční, často vesnická lidová zbožnost, podotýká rektor Wilk. Za tento způsob vedení Církve pak kritizovali polského primase během koncilu. Významný byl akcent na mariánskou zbožnost a pružná mládežnická hnutí. Právě ta poskytla skutečnou formaci tisícům mladých Poláků. To všechno v Maďarsku nebylo a časový odstup ukazuje, že volba přežití, jakou zvolila polská církev, byla lepší – řekl v rozhovoru pro Vatikánský rozhlas prof. Stanislaw Wilk, rektor Katolické univerzity v Lublinu.

(job)