Vatikán.
Ředitel tiskového střediska Svatého stolce Otec Federico Lombardi se ve svém pravidelném komentáři Octava Dies zamýšlí nad dnešním Mezinárodním dnem pámátky obětí holocaustu:
Před 67 lety, 27. ledna 1945, skončila hanba Auschwitzu. Nemůžeme a nesmíme zapomenout. Jestliže existovali lidé, kteří byli schopni tolika absurdní krutosti, nikdo nám nezajistí, že bychom k ní nemohli dojít také v budoucnosti. Bolestné vzpomínky nás varují dnes i v každé době.
Šedesát sedm let není málo, varuje Otec Lombardi. Rychle ubývá očitých svědků a je třeba sdílet znepokojení těch, kdo se obávají zapomnění, či – ještě hůře – popření, podněcovaného nejenom nevědomostí, nýbrž naneštěstí rovněž nenávistí z politických, etnických nebo náboženských důvodů. Památka holocaustu je však klíčovým konfrontačním bodem lidských dějin. Díky němu chápeme, co je v sázce, když se hovoří o nezcizitelné důstojnosti každé lidské bytosti, o všeobecných lidských právech a úsilí vynaloženém na jejich obranu. Pro věřící je Auschwitz nevyhnutelným „teologickým místem“, pokračuje italský jezuita:
Je místem nejpronikavější otázky po tom, kdo je Bůh a co je zlo. Je místem naší nejkrajnější opravdovosti před Bohem, místem otázek, které prýší z nitra, místem ticha tváří tvář tajemství. Pro křesťana také místem pohledu na kříž v naději, že tíseň dá podnět k životu. Polský i německý papež se v Auschwitz a Yad Vashem poklonili památce. Také my dnes vzpomínáme, zejména v pospolitosti s izraelským národem a s pozůstalými všech obětí vražedné nenávisti, ať již náleží k jakémukoliv národu či jazyku,
připomíná vatikánský tiskový mluvčí v Den památky obětí holocaustu a předcházení zločinům proti lidskosti.
(jag)
odeslat článek
vytisknout článek
