Peking.
Téměř čtyři procenta pekingských univerzitních studentů se prohlašuje za křesťany a více než 17 a půl procenta projevuje o křesťanství zájem. Vyplývá to z obsáhlého průzkumu, který mezi univerzitními studenty z 15 vysokých škol v čínském hlavním městě provedli profesor religionistiky SUN Shangyang z fakulty filosofie a náboženství a doktor LI Ding z Pekingské univerzity. Výsledek šetření, (nazvaný “Chinese Traditional Culture Study Fever, Scarcity of Meaning and the Trend of University Students’ Attitude toward Religions”) publikoval minulý měsíc finsko-čínský odborný časopis “International Journal of Sino-Western Studies”.
Abstrakt k vědeckému příspěvku mimo jiné tvrdí, že většina pekingských vysokoškoláků se často zamýšlí nad smyslem života, avšak více než polovina nenachází uspokojivou odpověď a méně než pětina se při svém hledání setkává s náboženskou vírou. Třetina z mladých hledajících se domnívá, že by uspokojivou odpověď na smysl života mohla nalézt v křesťanství. Pouze Písmo člověku zodpovídá základní existenciální otázky, vyplývá z průzkumu mezi čínskými vysokoškoláky.
Na prvním místě z religiózních systémů, které studenty zajímají, stojí buddhismus, následován křesťanstvím, taoismem, konfucionismem a islámem. V krizových situacích hledají mladí lidé oporu nejspíše ve vědeckém pohledu na svět, následovaném nemarxistickou životní filosofií, náboženstvím a teprve na posledním místě marxismem. Ortodoxní ideologie tak na čínských univerzitách pozbývá své nadvlády a je i zde nahrazována sekularizací a pluralismem, uzavírají autoři výzkumu.
(jag)