Rádio Vaticana

Vatikán. Bazilika sv. Petra dnes večer patřila Latinské Americe a kreolské hudbě. Benedikt XVI. v den liturgické památky Panny Marie Guadalupské předsedal eucharistické slavnosti, připomínající dvousté výročí nezávislosti latinsko-amerických zemí. Svatý otec tak odpověděl na výzvu Papežské komise pro Latinskou Ameriku a připojil se k oslavám, probíhajícím v místních církvích na “kontinentu naděje”.

V letech 1810-1814 získala nezávislost převážná většina tamních kolonií, s výjimkou pozdějšího osamostatnění Peru a Brazílie ve dvacátých letech 19. století. Katolíci nejenom tvoří většinu ve třiceti čtyřech zemích latinsko-amerického kontinentu, nýbrž představují také čtyřicet procent celkového světového počtu členů katolické církve.

Panna Maria Guadalupská byla vyhlášena patronkou Latinské Ameriky sv. Piem X. v roce 1910. Bl. Jan Pavel II., který čtyřikrát navštívil baziliku s jejím zázračným obrazem, ji vyhlásil patronkou celé Ameriky.

Při dnešní večerní mši svaté k její poctě se Svatým otcem koncelebrovali státní sekretář kard. Tarcisio Bertone, prefekt Kongregace pro biskupy a předseda Papežské komise pro Latinskou Ameriku kard. Marc Ouellet, kard. Norberto Rivera za hispanofonní oblasti a kard. Raymundo Damasceno za lusofonní země. Kromě dalších zástupců římské kurie, diplomatů akreditovaných u Svatého stolce, řeholnic a kněží z latinsko-amerických zemí, studujících na římských univerzitách, byly přítomny také latinsko-americké komunity, žijící v Římě. Většinou zde zastávají spíše podřadné pracovní pozice s dlouhou pracovní dobou, a proto se sekretář Papežské komise pro Latinskou Ameriku obrátil s osobním dopisem na jejich zaměstnavatele, aby je na dnešní večer uvolnili z práce. Liturgickou slavnost doprovázely zpěvy z “Kreolské mše” (“Misa criolla”) argentiského skladatele Ariele Ramíreze, inspirované tradičním andským folklórem.
Benedikt XVI. mimo jiné řekl:

„Když se církev připravovala na připomínku pátého století plantatio (zasazení) Kristova kříže do dobré půdy amerického kontinentu, bl. Jan Pavel II. tam představil poprvé program nové evangelizace „její zápal, její metody její výraz“ (Promluva k CELAM, 9. března 1983, III). Ve svojí odpovědnosti za utvrzování ve víře, toužím také já povzbudit apoštolský zápal, který stále vede a inspiruje kontinentální misi představenou v Aparecidě, aby „křesťanská víra hlouběji zakořenila v srdcích lidí a národů latinské Ameriky jakožto základní událost a oživující setkání s Kristem“ (V. gen. konference episkopátu Latinské Ameriky a Karibiku, závěrečný dokument, 13). Tak se zrodí autentičtí učedníci a misionáři Páně a obnoví se povolání Latinské Ameriky a Karibiku k naději. Kéž tedy světlo Boží stále více září na tváři dětí oné milované země a kéž jeho výkupná milost usměrní jejich rozhodnutí, aby nadále bez váhání pokračovali v budování civilizace zakořeněné v rozvoji dobra, triumfu lásky a šíření spravedlnosti. S těmito pocity a s pomocí Boží prozřetelnosti jsem pojal úmysl vydat se ještě před Velikonočními svátky na apoštolskou cestu do Mexika a na Kubu, abych hlásal Kristovo Slovo a abych posílil přesvědčení, že tento čas je příhodný pro evangelizaci pravou vírou, živou nadějí a vroucí láskou.“

(jag)