Dornbirn.
Ve farním kostele Sv. Martina největšího města rakouské spolkové země Vorarlbersko bude zítra blahořečen mučedník nacistického režimu, O. Carl Lampert (1894-1944). Jedná se o nejvýše postaveného rakouského kněze, který se stal obětí hnědé totality – po anšlusu Rakouska působil jako provikář, tedy zástupce biskupa, tyrolské části apoštolské administratury Innsbruck-Feldkirchen. Právě toto postavení jej dovedlo k osudnému konfliktu se župním vedením. Carl Lamprert vystupoval proti rasové ideologii a protestoval proti vyvlastňování klášterů a seminářů. Po trojnásobném zatčení a uvěznění byl internován v koncentračním táboře Dachau. Zhruba po ročním pobytu v Dachau byl Otec Lampert vypovězen do župy Meklenbursko- Pomořansko. Zde se měl ujmout duchovní správy ve štětínské nemocnici boromejek, zvané Carolusstift. Kvůli podezření z protistátní činnosti však byl od počátku sledován a později nařčen ze špionáže společně se dvěma dalšími katolickými kněžími, Herbertem Simoleitem a Friedrichem Lorenzem. V souvislosti s jejich případem gestapo zatklo a vyslýchalo více než 40 lidí. Všichni tři duchovní byli odsouzeni k trestu smrti a popraveni 13.11.1944 v Halle nad Sálou.
Zítřejší beatifikační liturgii bude slavit prefekt Kongregace pro blahořečení a svatořečení kard. Angelo Amato. Je očekávána účast dvaceti biskupů a opatů. Na památku mučedníka se od čtyř hodin odpoledne rozezní zvony všech kostelů ve Vorarlbersku a také v německém městě Halle nad Sálou.
Carl Lampert byl mužem práva a spravedlnosti a zároveň hluboce věřící člověk, zdůrazňuje innsbrucký biskup Manfred Scheuer. I dnes by se měli křesťané dotazovat, nakolik pozvedají svůj hlas na obranu bezbranných a slabých, ve prospěch života a lidské důstojnosti, dodává. Život nového blahoslaveného zároveň poukazuje na „pramen, střed a vrchol křesťanského života – eucharistii“. Z ní čerpá naději a sílu, jak dosvědčuje jeho dopis na rozloučenou krátce před popravou.
Biskup korutanského Feldkirchenu, mons. Elmar Fischer, doufá, že z beatifikace vyjdou nové impulsy pro život mladých lidí. Lambert se bezmyšlenkovitě nepoddával duchu doby, nýbrž si utvářel vlastní úsudek, a v případě nutnosti neváhal odporovat – takovýto postoj je vysoce aktuální i dnes, míní biskup Fischer.
(jag)
odeslat článek
vytisknout článek
