Bratislava.
Dnes odpoledne v jezuitském kostele Nejsv. Spasitele otevřel arcibiskup Stanislav Zvolenský diecézní beatifikační proces mučedníků Františka a Tomáše Munkových, otce a syna, jezuitského novice, konvertitů ze židovství, kteří vydali svědectví o Kristu v koncentračním táboře během II. světové války. Za oběť nacistickému řádění padla čtyřčlenná rodina Munků, ale svědectví o mučednictví se dochovalo pouze u otce a staršího syna.
Celá rodina Munků přijala svátost křtu v katolické církvi 24. listopadu 1939 a radikálně změnila svůj život. Otec, ing. František Munk, byl správcem celulózky v Ružomberoku. První syn Tomáš (nar. 29. ledna 1924) vstoupil po skončení gymnázia 30. července 1943 do noviciátu slovenské provincie Tovaryšstva Ježíšova v Ružomberoku. Když na podzim roku 1944 toto město obsadili nacisté, gestapo uvěznilo rodiče a mladšího syna Juraje. Tomáš se o tom v noviciátě dozvěděl a celou noc strávil v kapli na modlitbě. Když potom ráno - v den svého zatčení - vycházel ven, potkal jednoho ze svých jezuitských spolubratrů a zcela klidně mu sdělil: „Obětoval jsem život za svůj národ, za jeho obrácení a za církev.“ V koncentračním táboře v Seredi, kde byla celá rodina až do ledna 1945 ještě pohromadě, bylo mezi tamějšími vězněnými Židy mnoho hluboce přesvědčených a praktikujících katolíků. Jeden z nich Petr Edmund Bardoš, který křížovou cestu po nacistických lágrech přežil, a sloužil až do 90. let minulého století jako farář ve slovenské Habovce, podal důležité svědectví z této závěrečné etapy života rodiny Munků. František a Tomáš Munkovi se po transportu ocitli spolu s ním v Sachsenhausenu. Jejich život každodenní modlitby, praktické blíženské lásky i milosrdenství vůči svým katanům výmluvně zářil uprostřed pekla vyhlazovacího tábora. V březnu roku 1945 byli otec i syn zastřeleni během pochodu smrti.
(mig)