Řím.
Etická vize spojená s křeťanskou vírou není výlučně křesťanská, je spíše syntézou velkých etických intuic lidského rodu. Předseda italské biskupské konference, kard. Angelo Bagnasco o tom mluvil ve své lectio magistralis na Letní škole nadace Magna Charta, která si klade za cíl formovat politiky pravého středu politického spektra.
Kardinál Bagnasco polemizoval s rozšířeným přesvědčením, že náboženství patří pouze do soukromé sféry. Od církve se očekává, že zůstane za zavřenými dveřmi a navenek může vystoupit jen v oblasti charity nebo případně v otázkách kultury, trefí-li se do vkusu mainstreamu. Jak smířit tento postoj se všeobecně uznávanou svobodou svědomí? Chce se od katolíků, aby ve veřejném životě abstrahovali od víry formující jejich svědomí? - ptá se kard. Bagnasco. Přesto, pokračuje dále, hlavní problém spočívá v něčem jiném: jde o povinnost Církve „říci to, co musí být řečeno, aby lidskost nezmizela ze světa a aby se společnost nestala hříčkou silných a vychytralých, tedy nehumánní.“ Kard. Bagnasco ukázal, že klíčový problém přirozeného zákona a nezadatelných hodnot je zároveň základním kamenem evropského humanismu, který je od počátku zakořeněný v transcendenci. „Všechny humanismy si nejsou rovny - citoval kard. Bagnasco v závěru své lectio magistralis subtilní poznámku Benedikta XVI. - Přistoupíme-li na dnes rozšířenou tendenci vnímat člověka zcela individualisticky, bude vůbec možné rozumně založit úsilí o budování spravedlivé a sociální společnosti?“ – ptal se předseda Italské biskupské konference před mladými politiky shromáýděnými ve Frascati na Letní škole nadace Magna Charta.
(job)
odeslat článek
vytisknout článek
