Itálie.
Italskou veřejností již dva týdny hýbe diskuse o údajných daňových úlevách katolické církve. Vyvolala ji slova kard. Angela Bagnasca, předsedy Italské biskupské konference. V souvislosti s připravovanými škrty ve vládním rozpočtu, které zatíží především rodiny s více dětmi, apeloval na zvýšenou kontrolu daňových úniků. Itálie drží v této oblasti absolutní evropské prvenství – podle statistik italští daňoví poplatníci neuvádějí ve svých daňových přiznáních až 51 procent z celkové výše zdanitelných příjmů. Stát tak ročně přichází o částky dosahující až dvouset miliard euro (údaj Adiconsum za rok 2011). Kard. Bagnasco upozornil v rozhovoru pro italský rozhlas (Radio Anch´io, 19. srpna 2011) na tyto – doslova - „nepředstavitelné částky“ a připomněl etickou povinnost všech občanů přispívat k blahu a rozvoji společnosti.
Jeho výzva však rozpoutala skutečnou protiklerikální a často demagogickou mediální kampaň. Daňoví poplatníci jsou totiž voliči a jako takoví jsou nedotknutelní a rovněž politické vrsty se jen obtížně zříkají svých privilegií. Předseda italské radikální strany napadl katolickou církev kvůli tomu, že je osvobozena od daně z nemovitosti, avšak zapomněl dodat, že tuto daň neplatí všechny neziskové organizace, které nemovitosti využívají k nelukrativním účelům. Zřejmě neobstojí námitka, že by církev měla žít z almužny, když svou činností supluje sociální stát a ve svých strukturách přijímá staré a nemocné lidi, narkomany, osamělé matky či handicapované. Domnělé církevní bohatství je spíše bohatstvím chudých, zdůrazňuje deník L´Avvenire.
V majetku italské církve se údajně nacházejí i luxusní pětihvězdičkové hotely, které se vydávají za nemovitosti s humanitárním účelem, burcuje italský tisk. Jeden příklad za všechny – z cisterciáckého kláštera Chiaravalle u Milána se údajně stal přepychový resort, kde jedna noc stojí až 300 eur, samozřejmě pro stát nezdanitelných. Stačí se podívat na stránky opatství, abychom zjistili, že poutník může přenocovat v klášterní cele (viz foto) a za nocleh s plnou penzí přispět mnišské komunitě třiceti euro, pokud je ovšem má.
Ještě složitější je problematika příspěvku osm promile. Pokud bychom se ji snažili správně pochopit, museli bychom objasnit historické vztahy mezi katolickou církví a italským státem, které začaly rozsáhlým vyvlastněním církevního majetku před sto padesáti lety. Osm tisícin z toho, co italský stát vybere na daních, je přerozdělováno mezi všechny státem uznané církve. Katolická církev na svých internetových stránkách velmi průhledně informuje o tom, jak s fondy nakládá (viz www.8xmille.com). I zde je více než polovina určena na charitativní účely, památkovou péči, či aktivity mládeže – tedy ve prospěch všech občanů Italské republiky. Loňský přínos z této zvláštní daně byl 1067 milionů euro, tedy nikoliv trojnásobek, jak se objevilo v českém tisku (Andreas Pieralli, iHned.cz).
(jag)
odeslat článek
vytisknout článek
