Až dosud jsme se v našem seriálu zabývali historií poutí a zkušenostmi poutníků. Pojďme se podívat na naše první české zastavení ve Svaté zemi. Dnes zavítáme do Jeruzaléma na horu Sijón, kde navštívíme benediktinské opatství Dormitio.
Když vyjdeme z hradeb jeruzalémského Starého města směrem na jih, projdeme rovně za Sijónskou bránou a poté když se dáme mezi vysokými zdmi doprava, dojdeme k bazilice, která tvoří součást benediktinského opatství Dormitio. Jeho název je odvozen z latinského dormire a znamená spát, usnout navždy. Podle křesťanské tradice se předpokládá, že zde Panna Maria žila a také v okruhu apoštolů zemřela. První chrám, který připomínal tuto událost, byl zde postaven v byzantském období. Později byl zničen, ale r. 1100 křižáky znovu obnoven. Po jeho zničení muslimy r. 1219 zde františkáni vybudovali pouze malou kapli a nazvali ji Dormition. Ruiny původního chrámu stály až do r. 1898, kdy je i s pozemkem turecký sultán Abdul Hamid daroval německému císaři Vilémovi II. V říjnu 1898 píše císař Vilém papeži Lvu XIII. radostnou zprávu, že se mu podařilo získat od sultána pozemek Dormitio. Dnešní moderní kostel je svědectvím z 19. století, kdy Evropa toužila po Jeruzalému a zakládala zde své kostely. Později se pozemek se dostal do vlastnictví Německého spolku pro Svatou zemi, který ho svěřil do opatrovnictví kolínskému arcibiskupovi a ten jej předal r. 1906 benediktinům, aby sloužil německým poutníkům. V roce 1926 byl benediktinský klášter povýšen na opatství Dormitio.
Základní kámen současné budovy benediktinského opatství byl položen r. 1900 na zbytcích původních staveb. Jeho položení se spolu s jeruzalémským patriarchou zúčastnilo na 500 poutníků z Německa. Nový kostel byl dokončen r.1910 a slavnostně vysvěcen 10. dubna téhož roku. Bazilika je vystavěna v novorománském slohu z bílého pískovce ve tvaru kruhu s centrální kuželovitou kopulí ukončenou křížem. K centrální kruhové stavbě jsou přistavěny 4 okrouhlé věže rovněž ukončené kuželem. Zvonice s hodinami ukončená kopulí ve tvaru helmy s křížem a kohoutem, který má symbolizovat bdělost, stojí samostatně. Ve válce o nezávislost r. 1948 a v šestidenní válce r. 1967 byl chrám poškozen, ale později obnoven.
Vejdeme-li do dvojpodlažní baziliky otevře se nám v její horní části úchvatný pohled do kněžiště vyzdobeného mozaikou v apsidě, kde je Matka Boží zobrazena s dítětem Ježíšem na rukou a Ježíš drží řecký nápis: „Já jsem světlo světa“. Postranní oltáře jsou věnovány různými německými církevními provinciemi a jsou zdobeny nápisy z loretánských litanií. Tento chrám vlastní jedny z největších varhan na Blízkém východě a konají se zde vyhlášené varhanní koncerty.
Dolní část baziliky tvoří kruhová krypta, kde 6 mramorových sloupů tvoří 1 menší (vnitřní) kruh a 12 sloupů větší (vnější) kruh. Uprostřed lodě je místo, kde podle tradice zesnula Panna Maria. Toto centrální místo je pojato jako ciborium a je bohatě zdobeno pylony s orientálními motivy. Ve středu vnitřního prostoru je na katafalku v poloze zesnutí socha Panny Marie z tmavého třešňového dřeva v životní velikosti zhotovená v r. 1937. Má tvář a ruce ze slonoviny a její oděv byl původně vyroben ze zlata a stříbra. Ještě před tím, než zde byla socha umístěna, byl v kryptě na stejném místě hlavní oltář, kde čeští a moravští poutníci slavili pouhé 4 měsíce po vysvěcení kostela mši svatou. V té době se totiž od 13. do 31. srpna r. 1910 konala slavná II. moravská pouť, kterou organizoval brněnský Palestinský spolek a které se zúčastnilo 533 poutníků, z nichž bylo 153 kněží. Ihned po této pouti se spolek rozhodl věnovat do kostelní krypty lampy. Následující rok - v březnu 1911 - se konala další pouť, která čítala celkem 133 účastníků, z nichž velký počet představovala polská šlechta, několik poutníků z Vídně a Češi. Hlavním motivem pouti bylo předat sijónskému opatství lampy s Českým nápisem: Druhá moravská pout do Svaté země 1910. Lampy byly instalovány přesně před 100 lety a jsou na stejném místě uchovány do dnes.
Další články z podrubriky O poutích a putování - Česká zastavení ve Svaté zemi
odeslat článek
vytisknout článek
