Nový portál Vatikánského rozhlasu

Řím. Vatikánský deník Osservatore Romano přinesl ve svém dnešním vydání obsáhlý nekrolog italského jezuity Roberta Busy, který ve věku nedožitých 98 let zemřel v severoitalském Gallarate. „Čtenáři zastav se“ – praví titulek nekrologu a pokračuje: „Brouzdáš-li po internetu, vděčíš za to jemu. Používáš-li komputer ke psaní, vděčíš za to jemu. Čteš-li tento článek, vděčíš, vděčíme za to jemu!“ Tak superlativní ocenění významu zesnulého italského jezuity se zdá přehnané tomu, kdo nezná evoluci či genezi myšlenky, na jejímž konci je text zobrazený na počítačovém monitoru. Byl to právě otec Roberto Busa, lingvista a průkopník informatiky, nositel mnoha akademických ocenění i italského státního vyznamenání, který již v roce 1949 přesvědčil zakladatele americké firmy IBM, aby mu umožnil věnovat se počítačovému zpracování lidské řeči. Americký magnát, Thomas Watson, mu zpočátku nedůvěřivě odpověděl: „Není možné, aby stroje dělaly to, co po mně chcete. Chcete být ještě američtější než my?“ Nakonec však Watson přisvědčil a s úsměvem odpověděl: „Dobře otče, zkusíme to, ale musíte mi slíbit, že název naší firmy International business machines nezměníte na International Busa machines.“ A tak se také stalo.

O. Busa, ačkoli byl vynálezcem a hlavně neúnavným dělníkem na poli informatiky, zůstal celý život v pozadí. Když byla roku 1965 publikována hypotéza tzv. hypertextu, který je klíčovým nástrojem pro internetovou komunikaci, přiznal její autor Ted Nelson ve svém článku (Literary Machines), že byla objevena ještě před vynálezem komputeru. Otcem této myšlenky byl právě zesnulý italský jezuita. Téměř půl století jeho titánského pracovního nasazení na cestách mezi Pisou, Boulder (Colorado) a Benátkami přineslo 56 svazků o celkem 70 tisících stranách. Prvním digitalizovaným textem na světě je kompletní dílo sv. Tomáše Akvinského (Index Thomisticus. Sancti Thomae Aquinatis operum omnium indices et concordantiae, Stuttgart, Frommann Holzboog, 1974-1980), které zpracoval a digitálně zanalyzoval zesnulý italský jezuita. Již roku 1990 vyšlo také jako první CD-rom. Později se italský vědec a programátor věnoval také Bibli, Kumránským spisům i Koránu.

Roberto Busa vstoupil do Tovaryšstva Ježíšova v roce 1933, roku 1940 přijal kněžské svěcení, během svého života poznal sedm papežů. Dva z nich – Pavel VI. a Jan Pavel I. – byli před svým zvolením na Petrův stolec také členy jeho pracovního týmu při zpracovávání 118 knih sv. Tomáše Akvinského a dalších 61 autorů.

Roberto Busa měl jasnou představu o svém vědeckém odvětví: „Mysl, která dokáže vytvářet programy, je zajisté inteligentní, řekl v jednom z rozhovorů. Avšak mysl, která vytvořila programy, které samy dovedou psát programy, je na vyšším stupni inteligence. Kosmos je gigantický komputer. Programátor je jeho autorem i tvůrcem. My nazýváme Boha Tajemstvím, protože jej v zákrutech každodenních záležitostí nedovedeme potkat. Evangelia nás však ujišťují, že před dvěma tisíci lety sestoupil z nebe.“ Otec Busa nyní vykročil na setkání s Ním.

(mig)