Nový portál Vatikánského rozhlasu

Vatikán. Mariánský měsíc květen zakončila dnes modlitba růžence ve Vatikánských zahradách. Světelné procesí se vydalo v osm hodin od kaple svatého Štěpána k lurdské kapli. Tam se pak konala bohoslužba slova, jíž předsedal kardinál Angelo Comastri, papežský vikář pro městský stát Vatikán. V devět hodin se ke shromáždění připojil Benedikt XVI. a pronesl závěrečnou promluvu:

Drazí bratři a sestry,
Jsem rád, že se s vámi mohu spojit v modlitbě u nohou Panny Marie, kterou rozjímáme dnes o svátku Navštívení. Děkuji panu kardinálovi Angelo Comastrimu, archipresbyterovi baziliky sv. Petra, a zdravím přítomné kardinály a biskupy, a vás všechny, kteří jste sem dnes večer přišli. Na závěr mariánského měsíce května chceme připojit své hlasy k tomu Mariinu v jejím chvalozpěvu Magnificat chceme spolu s ní velebit Pána za divy, které nadále koná v životě církve a každého z nás. Důvodem velké radosti pro nás všechny byl a zůstane zejména začátek tohoto mariánského měsíce, kdy se konala pamětihodná beatifikace Jana Pavla II. Jak velkým darem milosti pro celou církev byl život tohoto velkého papeže! Jeho svědectví nadále osvěcuje naše životy a je nám pobídkou, abychom se stali učedníky Páně a následovali Jej s odvahou víry, milovali Jej se stejným nadšením, s nímž Mu daroval on svůj vlastní život.

Rozjímáním o Navštívení Panny Marie jsme vedeni k zamyšlení právě nad odvahou víry. Alžběta přijímá ve svém domě Pannu, která „uvěřila“ andělovu zvěstování, odpověděla vírou, odvážně přijala Boží plán se svým životem a tak do sebe přijímá věčné Slovo Nejvyššího. Můj blahoslavený předchůdce zdůrazňuje v encyklice Redemptoris Mater, že Maria pronesla svoje „fiat“ silou víry, „zasvětila se cele jako služebnice Páně osobě a dílu svého syna“ (č.13). Proto říká Alžběta, když ji zdraví: „Blahoslavená, která jsi uvěřila, že se splní to, co ti bylo řečeno od Pána“ (Lk 1,45). Maria opravdu uvěřila, že „u Boha není nic nemožného“ (Lk, 1,37) a silou této důvěry se nechala vést Duchem svatým v každodenní poslušnosti jeho plánu. Jak nezatoužit po stejně důvěřivé odevzdanosti v našem životě? Jak bychom mohli klást překážky onomu blahoslavenství, které se rodí z tak niterného a hlubokého souznění s Ježíšem? Obracíme se proto dnes k „milostiplné“ s prosbou, aby od Boží prozřetelnosti také nám vyprosila, že budeme s to pronášet denně svoje „ano“ k Božímu plánu se stejně pokornou a ryzí vírou, s níž je pronášela Ona. Přijetím Božího Slova se Mu svěřila bez výhrad a vede nás ke stále více velkorysé a nepodmíněné odpovědi na Jeho plány, i kdybychom podle nich měli být povoláni obejmout kříž.

V této velikonoční době, kdy prosíme Zmrtvýchvstalého o dar jeho Ducha, svěřujeme mateřské přímluvě Madony církev a celý svět. Nejsvětější Panna, která ve večeřadle spolu s apoštoly vyprošovala Utěšitele, kéž vymůže každému pokřtěnému milost života osvíceného tajemstvím ukřižovaného a vzkříšeného Boha, dar umět vždy do svého života přijímat vládu Toho, který svým vzkříšením potřel smrt. Drazí přátelé, každému z vás, vašim drahým a zejména trpícím ze srdce uděluji apoštolské požehnání.

(mig)