Vatikán.
Dodal sebevědomí a sílu katolické církvi v Anglii a Walesu - vzpomíná westminsterský arcibiskup Vincent Nichols na setkání s Janem Pavlem II. na domácí půdě v roce 1992 - a další věc, kterou nám pomohl pochopit je, že Evropa nekončí se Západem. I pro anglického arcibiskupa zůstává odkaz polského papeže ve slovech, kterými zahájil svůj pontifikát, v jeho Nebojte se!
Byl člověk, který se nebál, protože byl blízko Pánu. A myslím, že i já potřebuji tuhle inspiraci, abych o něco víc důvěřoval, že se jasně ukáže, to, co Bůh chce a že mým úkolem je řídit se tím, mluvit o tom a dělat to, jak nejlépe umím, bez velkých vytáček.
Co říká arcibiskup Nichols na kritiky, které se ozývají na adresu JPII, ve věcech je jako krize kolem zneužívání nezletilých v církvi apod.?
Přijeli jsme do Říma na beatifikaci. Beatifikace je znamením jeho svatosti – a mezi svatostí a managementem je skutečně rozdíl. Beatifikace není metál za dobrý management. Ale je vyznamenáním, které říká, že byl blízko Bohu, že je pro nás příkladem v tomto našem čase, že první a nejdůležitější povinností je stát blízko Pánu. To je myslím perspektiva, ve které máme číst a posuzovat tento okamžik - a přijímat ho jako velký dar církvi. Nejde o soud nad určitou etapou dějin papežství, je to vyznamenání osobní svatosti.
Nepochybně budeme nyní svědky volání po jeho kanonizaci. Počáteční Santo Subito neustane. Myslíte si, že je dobré v tom rychlém procesu prokračovat?
Myslím, že tyhle věci jsou doslava v Božích rukou. My zázraky neprodukujeme. Zázraky působí Bůh. Když se to stane, věřil bych zcela procesu, jak ho vede Církev. Jestli to bude trvat deset let nebo sto let, na tom opravdu nesejde. Ale divil bych se, kdyby to mělo být sto let, protože papež Jan Pavel II. je osobností, ke které se lidé obracejí, člověkem, jemuž se svěřují ve svých modlitbách, člověkem, na jehož přímluvu – jak jsme už viděli – Bůh činí zázraky.
Vy sám jste komentoval pro BBC přenos z jeho pohřbu v roce 2005, jak byste srovnal mediální pokrytí a pozornost věnovanou těmto dvěma událostem?
Myslím, že je srovnávat nelze. Pohřeb Jana Pavla II. byl ohromnou světovou událostí. Byla to událost, která přivedla na jedno místo největší počet nejvyšších státních představitelů v historii lidstva vůbec. Mezi smrtí Jana Pavla II. a jeho pohřbem přišly do Říma miliony lidí. Byl to tedy skutečně veliký historický moment. V případě beatifikace jde víc o věc víry a to se v široce sekularizované společnosti interpretuje daleko hůř. Ale myslím si, že vliv Jana Pavla II., jak jej také beatifikace vyjadřuje, bude pokračovat. Ne jako mediální událost číslo jedna, ale jako nehasnoucí světlo, které i nadále bude lidem dávat naději.
(job)