Stalo se dobrým zvykem, že na začátku postní doby, se faráři římské diecéze setkávají se svým biskupem. Benedikt XVI. je přivítal dnes dopoledne ve Vatikánské aule delle Benedizioni, která je umístěna nad atriem baziliky sv. Petra. I letošní setkání proběhlo formou
lectio divina, v níž Svatý otec meditoval nad dvacátou kapitolou Skutků apoštolů, která podává řeč svatého Pavla určenou kněžím církevní obce v Efesu. Benedikt XVI. se v obsáhlé promluvě dotknul mnoha témat, která souvisejí se služebným kněžstvím. V souvislosti se zmínkou sv. Pavla o tom, že se při svých apoštolských cestách živil prací svých rukou, papež připomněl:
?V jistém smyslu by se mohlo říci, že Pavel byl také dělnickým knězem, protože ? jak sám praví ? pracoval svými rukama jako tkadlec stanů, aby byl svobodný a aby dal svobodu těm, kterým sloužil. Třebaže však pracoval svýma rukama, byl neustále knězem. Kázal po celou dobu, i když nebyl zrovna zevnějškem k dispozici. Svou duší a srdcem však byl v pohotovosti pro druhé, proniknut Slovem a posláním Boha.?
V další části se pak Benedikt XVI. pozastavil u významu slovesa ?sloužit?:
?Sloužit znamená nedělat to, co si určuji já, co by mi bylo sympatičtější. Sloužit znamená nepostupovat podle svých preferencí, svých priorit, ale nechat se skutečně najmout do služby pro druhého. Znamená to také, že musíme často dělat také věci, které nejsou bezprostředně spirituální a které neodpovídají vždycky našim volbám. Všichni, od papeže až k poslednímu faráři, musíme konat administrativní práci, časné práce, ale přesto je konáme jako službu, jak část toho, co nám v církvi ukládá Pán a děláme to, co nám říká církev a co se očekává od nás.?
Potom Svatý otec poukázal na podobnou souvislost v rámci výkladu slovesa ?hlásat? či ?kázat? a ve vztahu ke sv. Pavlovi řekl:
?Nekáže křesťanství podle nějakého menu, podle vlastního gusta, hlásáním podle svých oblíbených idejí, podle vlastních teologických idejí. Neutíká před zvěstováním celé Boží vůle, také té nepohodlné, i témat, která mi třeba osobně nejsou tak blízká. Naším posláním je hlásat celou Boží vůli, v její úplnosti a v neposlední řadě i v její jednoduchosti.?
Pokračujíce v komentování Pavlovy řeči k Efesanům ze Skutků apoštolských pak Benedikt XVI. přešel k typicky postnímu tématu: ?obrácení?:
?Pro poznání významu tohoto slova je vhodné věnovat pozornost různým biblickým výrazům tohoto pojmu. V hebrejštině šub znamená ?obrátit směr cesty?, vykročit novým směrem. Řecké slovo metanoia označuje změnu smýšlení. Latinské penitentia označuje osobní úkon svolení k proměně. Jde tedy o skutečnou změnu našeho vidění reality. Narodili jsme se v prvotním hříchu a realitou jsou pro nás věci, kterých se můžeme dotknout, peníze, moje postavení, všední věci, které sledujeme v televizních zprávách ? to je realita. Duchovní věci se jeví jakoby v pozadí reality. Změnit smýšlení tedy znamená obrátit tento dojem. A tedy už nikoli materiální věci, nikoli peníze, nikoli dům, nikoli to, co mohu mít... Podstatou je realita a realitou všech skutečností je Bůh. Tato neviditelná realita, zdánlivě od nás vzdálená, je realitou. To je třeba si osvojit a tak obrátit naše smýšlení, usuzovat tak, že realitou, která má řídit všechno, je Bůh, jsou slova, Slovo Boží. To je kritérium: Bůh ve všem, co dělám.?
Promluva Benedikta XVI. přestože trvala 40 minut, dokázala nejen udržet zájem auditoria patřícího spíše mezi vybíravé, ale vyvolala také upřímný závěrečný aplaus několika stovek přítomných římských farářů, kteří dnes přišli na setkání se svým biskupem. Na závěr se s Petrovým nástupcem pomodlili Otče náš a přijali jeho apoštolské požehnání.
(mig)
odeslat článek
vytisknout článek
