Ženeva.
Světová zdravotnická organizace uvádí, že od roku 1950 do roku 1995 došlo ke globálnímu nárůstu sebevražd o 60%. Každý rok spáchá sebevraždu jeden milion lidí. Statisticky první příčinou smrti je sebevražda pro děti do 15 let v Číně, Švédsku, Irsku, Austrálii a Novém Zélandu. Pro osoby ve věku 15-24 let je sebevražda na prvním místě mezi příčinami smrti pro několik desítek zemí. Vůbec největší počet sebevražd na světě má Japonsko, kde každoročně spáchá sebevraždu více než 30 tisíc lidí. V Evropě vykazují největší počty pobaltské země, Finsko a Maďarsko. Naopak nejmenší počet sebevražd mají země latinské Ameriky, arabské země a v Asii potom Thajsko. Podle prognóz Světové zdravotnické organizace dosáhne počet lidí, kteří končí život sebevraždou, v roce 2020 jednoho a půl milionu. Na těchto znepokojivých číslech se podílí mnoho faktorů. Kromě závislosti na narkotikách je to také způsob jakým referují o sebevraždách sdělovací prostředky, které ji nezřídka vychvalují jako projev hrdinství.
(mig)