Vatikán/Lublin.
Ve čtvrtek 10. února zemřel náhle v Římě metropolita polského Lublinu, arcibiskup Józef Życiński. Bylo mu 62 let. Do Vatikánu přijel na plenární zasedání Kongregace pro katolickou výchovu, jako jeden ze jejích hlavních spolupracovníků.
Arcibiskup Życiński patřil mezi přední katolické filosofy naší doby. Zabýval se filosofií vědy, relativistickou kosmologií, metalogikou, historií vědy a vztahem mezi vědou a vírou. V letech 1982-1990 působil nejprve jako proděkan a od roku 1988 jako děkan filosofické fakulty Katolické teologické akademie ve Varšavě. Inicioval vydávaní ediční řady s titulem Filosofické úkoly ve vědě (Zagadnienia Filozoficzne w Nauce, ed. PAT), anglické edice Philosophy in Science vydávané ve spolupráci s Vatikánskou observatoří a Univerzitou v Tucson a interdiciplinární ediční řady Philosophy in Science Library, vydávané rovněž ve spolupráci s Vatikánskou observatoří.
V roce 1990 byl jemnován biskupem v Tarnowě a o sedm let později arcibiskupem metropolitou v Lublinu. Patřil mezi velmi aktivní členy Papežské rady pro kulturu.
V letech 1999-2005 byl členem společné pracovní skupiny katolické církve a Světové rady církví.
Byl konzultantem, spolupracovníkem nebo členem celé řady světových vědeckých grémií. Připomeňme jeho členství v Evropské akademii věd a umění v Salzburku, Ruské Akademie přírodních věd nebo Výboru pro evoluční a teoretickou biologii Polské akademie věd. Zasedal ve vědecké radě Templetonovy nadace, která uděluje cenu považovanou za ?nobelovu cenu teologie?.
Arcibiskup Życiński byl autorem mnoha eseistických knih o kultuře, vědě a společnosti, jmenujme ?Sokratovské meditace?, ?Bůh a evoluce. Základní otázky křesťanského evolucionismu?, ?Bůh postmodernistů. Velké otázky filosofie v současné kritice moderny?, ?Odyseus nebo playboy? Kulturní odesea člověka.? Pravidelně se věnoval také publicistice, dlouhá léta uveřejňoval eseje v Rzeczpospolitej (jejich knižní vydání čítá pět svazků) a každý týden psal biblické reflexe pro ?Tygodnik Powszechny?.
Poslechněme si, jak v roce 1998 odpověděl na otázku zda křesťanská kultura je totéž jako kultura vytvářená křesťany:
Není křesťan jako křesťan. V kultuře, kterou vytvářejí mohou být dost zásadní rozdíly. Konec konců v uvnitř křesťanství byly nejrůznější tendence. V domu našeho Otce je mnoho příbytků. V kultuře vytvořené křesťany se tedy mohou uplatňovat různé druhy inspirace. Existuje ale určitý soubor různých hodnot, které nás spojují. A ty hodnoty charakterizují naši křesťanskou kulturu.
Pak tu tedy vyvstává otázka, zda křesťanskou kulturu mohou tvořit nekřesťané, ptal se tehdejší vedoucí polské sekce našeho rozhlasu, p. Andrzej Majewski:
To je delikátní věc. Když jsem byl ve Vídni, ukázali mi tam kostel, vyprojektovaný kýmsi, kdo se jmenoval Wątroba, Rakušané mu říkali Watroba. Ten kostel na mě působil ztísňujícím dojmem. Někteří ho ale obdivují jako jakousi výpověď o bolesti, o utrpení... autor projektu po dokončení stavby spáchal sebevraždu. Za sebe musím říct, že na tam místě by se mi modlilo těžko.. Ale někteří jiní tam v hloubi své bolesti nacházejí místo pro modlitbu. Ale myslím si, že lidská osobnost má vyjadřovat obsahy, které vyjadřujeme v určitém díle. Pokud někdo nemá náboženský prožitek, bude ho možná nahrazovat svým dramatem, svým nadšením, ale bude pro něj velmi těžké najít stejnou náboženskou řeč s těmi, kdo vnímají jeho umělecké dílo.
To byla část rozhovoru s arcibiskupem Józefem Życińskim z roku 1998.
Pohřební obřady arcibiskupa Życińského se budou konat v sobotu 19. února v 11 hodin v lublinské katedrále.
***
V roce 2001 arcibiskup Życiński poskytl pro náš program rozhovor o křesťanském pohledu na evoluci.
(job)
odeslat článek
vytisknout článek
