Káhira.
Katolíci v Egyptě vzdělávají intelektuální a muslimské politické elity, které pak ze své strany udržují diskriminační zákony a tradice. Ačkoliv křesťané tvoří až 10 procent společnosti, nemohou se ucházet o funkci prezidenta, starosty ani o drobné fukce v místní správě. Mají také ohromné problémy s výstavbou nových kostelů. V Etyptě stále ještě platí restriktivní zákony otomanské říše z 18. století. Veškeré ústupky pro křesťanskou menšinu se vyřizují neoficiální cestou, po známostech.
O skutečné situaci křesťanů v Egyptě se dozvídáme z rozhovoru, který poskytl pro nadaci Pomoc trpící církvi nejvyšší představený tamních katolíků, koptský patriarcha Antonios Naguib. Několik dní před zahájením vatikánského Synodu biskupů o Blízkém východě patriarcha vyjádřil vděčnost všem, kdo pamatují na egyptské křesťany a usilují o demokratizaci a respekt k lidským právům v této zemi. Egyptský patriarcha nerad vypráví o bolestech svých věřících. Nutí ho k tomu neodbytný novinář s arsenálem stále konkrétnějších otázek. Patriarcha vysvětluje, že blízkovýchodní situaci nelze vtěsnat do západních schematů. Ta oblast má vlastní kulturu také v mezilidských vztazích. Díky tomu se mnohé odvíjí od osobních vztahů, přátelství a známostí. V tom smyslu hraje významnou roli katolické školství. Nejenže poskytuje katolíkům dobré vzdělání, ale dovoluje jim navázat přátelství s muslimy, kteří v církevních školách tvoří většinů, poznamenává koptský patriarcha.
Rozhovor se dotýká také problému odpadlictví na křesťanské straně. Příčiny jsou různé, říká patriarcha Naguib. Jedním z nich je slabá pastorace v některých regionech. Významné jsou ale také sociální a ekonomické zřetele. Přestoupení na islám je například nejjednodušším způsobem jak se rozvést za výhodných podmínek a zachovat si výlučnou péči o děti, řekl nejvyšší představený katolické komunity v Egyptě, patriarcha Antonios.
(job)
odeslat článek
vytisknout článek
