Rádio Vaticana

Palermo. Benedikt XVI. dnes navštívil Sicílii, konkrétně její hlavní město Palermo, kde dopoledne za účasti 250 tisíc věřících slavil eucharistii. Odpoledne se papež setkal v místní katedrále s kněžími, řeholnicemi, seminaristy a členy různých církevních hnutí a vpodvečer pak s katolickými rodinami a mládeží celé Sicílie, což byl hlavní účel papežovy 21. pastorační návštěvy na území Itálie.

Bouřlivé přijetí připravily Svatému otci nevídané zástupy věřících na prostranství Forum Italicum. 250 tisíc se jich sešlo nejen z Palerma, ale z různých koutů Sicílie. Papeže přivítal primátor Palerma, Diego Cammarata, který ve své promluvě vyjádřil odhodlání bojovat proti mafii, a připomněl také nedávné výročí mafií zavražděného dona Puglisiho, na jehož památném pohřbu před 17 lety toto odhodlání vyjádřilo 200 tisíc lidí.
Benedikt XVI. ve své homilii hovořil o tématu víry:

?Všechny liturgické texty této neděle k nám promlouvají o víře, jež je základem celého křesťanského života. Ježíš vychovával své učedníky k růstu ve víře, aby Mu stále více věřili a svěřovali se Mu a budovali tak svůj život na skále. Proto ho žádají: ?Dej nám více víry? (Lk 17,6). Obracejí se na Pána s krásnou prosbou, která je zásadní: učedníci nežádají materiální dobra, nežádají privilegia, ale prosí o milost víry, která bude orientovat a osvěcovat celý život; prosí o milost poznat Boha a být v důvěrném vztahu k Němu, dostávat od Něho všechny dary, včetně odvahy, lásky a naděje.

Ježíš, aniž by přímo odpověděl na jejich prosbu, použije paradoxního obrazu, aby vyjádřil neuvěřitelnou životnost víry. Jako nějaká páka, která pohne hmotností mnohem větší než sama váží, tak také víra, ba i špetka víry je s to vykonat nemyslitelné, mimořádné věci jako např. vytrhnout velký strom i s kořeny přesadit jej do moře (ibid.). Věřit ? důvěřovat v Krista, přijmout jej a nechat, aby nás proměnil, následovat jej až do dna, umožňuje v čemkoli i věci lidsky nemožné.

Druhá část dnešního evangelia představuje další poučení, nauku o pokoře, která však těsně souvisí s vírou. Ježíš nás vybízí, abychom byli pokorní a podává nám příklad služebníka, pracujícího na poli. Když se vrátí domů, pán ho žádá, aby dále pracoval. Podle mentality Ježíšovy doby, měl pán veškeré právo tak učinit. Služebník byl pánovi naprosto k dispozici; a pán se necítil nijak zavázán služebníkovi, jenž vykonával jeho pokyny. Ježíš nám umožňuje si uvědomit, že před Bohem se nacházíme v podobné situaci: jsme služebníky Boha, nejsme jeho věřitelé, nýbrž vždycky dlužníci, protože Mu dlužíme všechno, protože všechno je jeho dar. Přijmout a konat jeho vůli je postoj, který je třeba zaujímat denně v každé chvíli našeho života. Před Bohem se nikdy nemáme prezentovat jako ti, kdo si myslí, že Mu prokázali službu a zaslouží si velkou odměnu. To je iluze, která se může zrodit v každém, i v osobách, které usilovně pracují v Pánových službách, v církvi. Musíme si být naopak vědomi, že ve skutečnosti nikdy neděláme pro Boha dost. Musíme říkat, co nám podává Ježíš: ?Jsme jenom služebníci. Udělali jsme, co jsme byli povinni udělat.? (Lk 17,10). Toto je postoj pokory, která nás staví na naše vlastní místo a dovoluje Pánu, aby k nám byl štědrý. V jiném úryvku evangelia nám slibuje, že ?se přepáše, pozve nás ke stolu, bude chodit od jednoho ke druhému a obsluhovat nás? (srov. Lk 12,37). Drazí přátelé, pokud konáme denně vůli Boží s pokorou, aniž bychom si cokoli nárokovali, bude nám Ježíš sám sloužit, pomáhat, povzbuzovat a bude nám dávat sílu a klid.
?
Drazí občané Palerma, drazí Sicilané! Váš krásný ostrov byl mezi prvními regiony Itálie, které přijaly víru apoštolů, obdržely zvěst Božího Slova, přilnuly k víře způsobem tak velkodušným, že i uprostřed obtíží a pronásledování v něm vždycky pučely květy svatosti. Sicílie byla a je zemí svatých všech životních stavů, kteří žili evangelium jednoduše a integrálně. Vám věřící laici, opakuji: nemějte strach žít a dosvědčovat víru v různých oblastech společnosti, v rozmanitých situacích lidského života, zejména v těch obtížných! Víra vám dá sílu Boží, abyste byli vždy důvěřiví a odvážní, kráčeli dál s novou rozhodností, přijímali nezbytné iniciativy a propůjčovali své zemi stále krásnější tvář. Narazíte-li na opozici světa, slyšte slova apoštola: ?Nestyď se veřejně vyznávat našeho Pána? (v. 8). Je třeba se stydět za špatnosti, za to, co uráží Boha a co uráží člověka; je třeba se stydět za zlo, které je působeno občanské a náboženské společnosti jednáním, které nerado vychází na světlo! Pokušení malomyslnosti a rezignace napadá toho, kdo je slabý ve víře, kdo si plete dobro a zlo, a kdo si myslí, že proti často hluboké zlobě nelze nic dělat. Kdo však pevně staví na víře, kdo má plnou důvěru v Boha a žije v církvi, je schopen roznášet výbušnou sílu evangelia. Tak jednali světci a světice, kteří se rodili během staletí v Palermu a na celé Sicílii, jakož i laici a kněží vám dobře známí, jakým byl například don Pino Puglisi. Oni ať bdí nad vaší jednotou a oživují v každém z vás touhu hlásat slovy a skutky přítomnost a lásku Krista. Lide Sicílie, hleď s nadějí na svou budoucnost! Ať vysvitne v plném svém jasu světlo dobra, které chceš, hledáš a máš! Odvážně žij hodnoty evangelia, aby zazářilo světlo dobra! Silou Boží je možné všechno! Matka Kristova, Panna Hodegetria, kterou tolik ctíte, ať vám pomáhá a vede vás ke hlubokému poznání svého Syna.
Amen?

To byl podstatné výňatky z homilie Benedikta XVI. při dnešní dopolední mši svaté v Palermu.

PLNÉ ZNĚNÍ HOMILIE Benedikta XVI. je ZDE

Krásné slunečné počasí jen zvýrazňovalo vroucí a klidnou atmosféru dnešního liturgického shromáždění, kde koncelebrovalo 32 kardinálů a biskupů, 700 kněží. Svaté přijímání podávalo celkem 1000 kněží a akolytů. Na jeho konci pak Svatý otec pronesl svou tradiční nedělní promluvu před mariánskou modlitbou Anděl Páně:

?Drazí bratři a sestry,
V této chvíli hlubokého společenství s Kristem, který je živý přítomen mezi námi a s námi, je pěkné obrátit se jako církevní rodina v modlitbě na jeho a naši matku, Neposkvrněnou Pannu. Sicílie je poseta mariánskými svatyněmi a já se na tomto místě duchovně cítím uprostřed této zbožné ?sítě?, která spojuje všechny města a obce ostrova.

Rád bych svěřil Panně Marii všechen Boží lid, který žije v této milované zemi. Buď rodinám oporou v lásce a výchovném nasazení; dej plodnost zárodkům povolání, které Bůh hojně rozsévá mezi mladými; dodej odvahu ve zkouškách, naději v těžkostech a nový rozlet v konání dobra. Madona ať potěší všechny nemocné a trpící, a pomáhá křesťanským společenstvím, aby v nich nikdo nebyl odsouván stranou nebo zbídačován, ale každý, zejména ti nejmenší a nejslabší, aby se cítili přijímáni a doceňováni.

Maria je vzorem křesťanského života. Ji především prosím, aby vám dala kráčet čile a radostně cestou ke svatosti ve stopách mnoha zářivých svědků Krista, dětí sicilské země. V této souvislosti bych rád připomněl, že dnes dopoledne byla v Parmě beatifikována Anna Maria Adorni, která byla v 19. století příkladnou manželkou a matkou, ovdověla a věnovala se charitě, zejména ženám ve vězení a v různých těžkostech, a založila za tím účelem dva řeholní instituty. Matka Adorni byla pro svou ustavičnou modlitbu nazývána ?živým Růžencem? a těší mne, že na to mohu poukázat na počátku měsíce, který patří posvátnému růženci. Denní meditace Kristových tajemství ve spojení s rozjímající Pannou Marií ať nás všechny posílí ve víře, naději a lásce.?

Bohatý program papežovy návštěvy Palerma pokračoval odpoledním setkáním s kněžími, řeholníky, řeholnicemi, a laiky různých církevních hnutí, kteří se v počtu 3 tisíc sešli v místní Palermské katedrále, zasvěcené Panně Marii Nanebevzaté.
Tady Benedikt XVI. mimo jiné řekl:

?Drazí kněží, rád bych nejprve oslovil vás. Vím, že pracujete horlivě, inteligentně a nešetříte energií. Pán Ježíš, kterému jste zasvětili život, je s vámi! Buďte stále muži modlitby, abyste byli také učiteli modlitby. Vaše dny ať se odvíjejí v rytmech modlitby, během níž se podle Ježíšova vzoru zdržujete v osvěžujícím rozhovoru s Otcem. Není snadné zachovávat věrnost těmto každodenním schůzkám s Pánem, zejména dnes, kdy se běh života stal frenetickým, a starosti pohlcují stále větší měrou. Nicméně, musíme být přesvědčeni, že moment modlitby je základem. Účinně v ní působí božská milost a službu činí plodnou. Spousta věcí na nás doléhá, ale pokud nejsme vnitřně ve společenství s Bohem, nemůžeme ani druhým nic dát. Vždycky si musíme vyhradit nezbytný čas k tomu, abychom ?přebývali s ním? (srov. Mk 3,14).

Druhý vatikánský koncil o kněžích prohlásil: ?Svůj posvátný úřad vykonávají zejména v eucharistické bohoslužbě neboli shromáždění.? (Lumen gentium, 28). Eucharistie je zdrojem a vrcholem veškerého křesťanského života. Drazí bratři kněží, můžeme říci, že jím je v našem kněžském životě pro nás? Jakou pečlivost přikládáme přípravě na mši svatou, jejímu slavení, na setrvání v adoraci? Jsou naše kostely opravdu ?domem Božím?, kde Jeho přítomnost přitahuje lidi, kteří dnes bohužel často pociťují absenci Boha?

Kněz vždycky a neměnným způsobem nachází zdroj vlastní identity v Kristu Veleknězi. Jeho statut neurčuje tento svět podle potřeb a pojetí sociálních rolí. Kněz je poznačen pečetí Kristova kněžství, aby se podílel na jeho roli jediného Prostředníka a Vykupitele. Mocí tohoto základního pouta se knězi otevírá nezměrné pole služby duším a jejich spáse v Kristu a v církvi. Služby, která musí být zcela inspirována Kristovou láskou. Bůh chce, aby se spasili všichni lidé a nikdo aby nebyl ztracen. Svatý farář arský věřícím říkával: ?Kněz musí být vždycky připraven odpovědět na potřeby duše. Není pro sebe, je pro vás.? Kněz je pro věřící: oživuje je a podporuje v uplatňování všeobecného kněžství pokřtěných, na jejich cestě víry v pěstování naděje, v životě lásky, Kristovy lásky. Drazí kněží, mějte vždycky zvláště na zřeteli svět mládeže. A jak řekl na této půdě ctihodný Jan Pavel II., otevřete brány svých farností mladým, aby mohli otevřít brány svého srdce Kristu! Nikdy ať je nenajdou zavřené!?

PLNÉ ZNĚNÍ PROMLUVY Benedikta XVI. je ZDE

Řekl mimo jiné Svatý otec v palermské katedrále třem tisícům kněží, řeholníků a seminaristů z celé Sicílie.
Podvečer pastorační návštěva Benedikta XVI. vyvrcholila setkáním s rodinami a mládeží celé Sicílie. O tom přineseme zprávu později.

(mig)