Castel Gandofo.
Papežská akademie přírodních věd uspořádala dnes v podvečer pro Svatého otce koncert, na kterém zaznělo známé
Requiem Wolfganga Amadea Mozarta v podání padovského a benátského orchestru a sboru
Accademia della voce z Turína. Koncert se konal na nádvoří letní papežské rezidence v Castel Gandolfu. Po jeho skončení Benedikt XVI. poděkoval všem interpretům pod vedením dirigenta Claudia Desderi, čtyřem sólistům i sboru a věnoval se pak postavě svého oblíbeného skladatele:
? Dovolte mi, abych ještě jednou promluvil o zvláštním citovém poutu, které mne takřka odedávna pojí s tímto vynikajícím hudebním skladatelem. Pokaždé když slyším jeho hudbu, nemohu se nevrátit ve vzpomínkách do svého farního kostela, kde jsem jako chlapec, když o slavnostních příležitostech zněla některá z jeho mší, v srdci vnímal, jak mne zasahuje paprsek nebeské krásy, a tento dojem zakouším pokaždé - i dnes - když naslouchám této velkolepé, dramatické i klidné meditaci o smrti. U Mozarta je všechno v dokonalé harmonii, každá nota, každá hudební věta a nemůže tomu být jinak. I protiklady jsou smířeny a mozartische Heiterkeit ? mozartovský klid obestírá všechno a v každé chvíli. Je to dar Boží milosti, ale také plod Mozartovy živé víry, která ? zejména v jeho sakrální hudbě ? dovede dávat zářivou odpověď božské Lásce, která dává naději, i když je lidský život drásán utrpením a smrtí.
V posledním dopise, který zaslal 4. dubna 1787 svému umírajícímu otci, píše právě o této poslední etapě pozemského života: ??už před několika lety jsem navázal velmi důvěrný vztah s touto upřímnou a drahou přítelkyní člověka ? smrtí, takže její tvář pro mne už nepředstavuje nic děsivého, ale jeví se mi dokonce jako velice upokojující a potěšující! A děkuji Bohu, že mi umožnil v ní rozpoznat klíč k našemu štěstí. Neuléhám nikdy, aniž bych nepomyslel na to, že druhý den už bych tu nemusel být. A přece by nikdo z těch, kteří mne znají, nemohl říci, že jsem ve společnosti smutný anebo že vnáším špatnou náladu. Za toto obdarování děkuji svému Stvořiteli a ze srdce to přeji každému ze svých bližních?. Tento Mozartův dopis vyzařuje jednoduchou a hlubokou víru, která se vynořuje i v této velkolepé modlitbě Requiem a zároveň nás přivádí k tomu, abychom události pozemského života intenzivně milovali jako dar Boží, pozvedali se nad ně a hleděli na smrt klidně jako na ?klíč? od brány, která vede k věčnému štěstí.
Mozartovo Requiem je vznešeným výrazem víry, která dobře zná tragičnost lidské existence, nezamlčuje její nejdramatičtější aspekty a proto je vyjádřením skutečně křesťanské víry, která si je vědoma, že celý život člověka je osvěcován láskou Boží.
Ještě jednou děkuji všem.?
Řekl Benedikt XVI. na závěr koncertu, který v podvečer v Castel Gandolfo uspořádala Papežská akademie přírodních věd a při kterém zaznělo Mozartovo Requiem.
(mig)
odeslat článek
vytisknout článek
