Rádio Vaticana

Vatikán. ?Náboženská svobody, cesta k míru?. To je titul poselství Benedikta XVI. ke 44. Světovému dni míru. Ten se bude slavit 1. ledna 2011. Téma dnes, spolu s několika vysvětlujícími poznámkami, zveřejnila Papežská rada Iustitia et pax.
V zemích, kde je svoboda projevu, je víra často stavěna na okraj,aby byla co nejméně viditelná a neměla vliv na veřejnou sféru. A v zemích, kde je v menšině, nejen, že jsou věřící, ale i ti, kdo jí vyznávají, i když jsou pronásledováni. To je současná situace a přesto ? namítá Papežská rada citujíc Benedikta XVI. - je náboženská svoboda ?svobodou svobod?. ?Je zakořeněná v lidské důstojnosti a směřuje ke hledání neměnné pravdy?, stojí v prohlášení představující téma. Náboženská svoboda je opravdová do té míry, do jaké hledá pravdu a pravdu o člověku. To znamená, že vylučuje náboženský fundamentalismus, manipulaci a zneužívání pravdy o člověku. A všechno, co odporuje důstojnosti člověka, odporuje hledání pravdy a tudíž nemůže být považováno za náboženskou svobodu.
Prohlášení připomíná, že i dnes ve světě existují mnohé oblasti, kde přetrvávají formy omazování náboženské svobody, a to jak tam, kde věřící tvoří menšinu, tak i tam, kde komunita věřících v menšině není, ale i tak trpí sofistikovanými formami diskriminace a odsouvání na okraj, jak na kulturním a politickém poli a ve veřejném životě.
Prohlášení znovu opakuje také slova Benedikta XVI., která pronesl 18. dubna 2008 při návštěvě sídla OSN v New Yorku. ?Je nepřípustné - řekl tehdy - aby věřící byli nuceni potlačovat část sebe samých ? svou víru ? proto, aby mohli být aktivními občany; nikdy by se nemělo stát nutným zapírat Boha, aby se člověk mohl těšit svým právům. Práva související s náboženstvím je zapotřebí chránit více než kdy jindy, zejména jsou-li pokládána za rozporná s převládající sekularistickou ideologií nebo s výlučnými postoji některé náboženské většiny.? ?Člověk nemůže být rozdělen, oddělen od toho, co věří, protože to, v co věří, má vliv na jeho osobu.? Takže ?odmítnutí uznat přínos společnosti, který je zakořeněn v náboženské dimenzi hledání Absolutna, (...), by nepochybně napomáhalo individualistickému přístupu a fragmentaci jednoty lidské osoby.?

(MaS)