Vatikán.
Benedikt XVI. se dnes dopoledne setkal s prefektem Kongregace pro svatořečení, arcibiskupem Angelem Amatem a jeho kongregaci autorizoval k promulgaci dekretů, které se týkají také uznání zázraků na přímluvu čtyř budoucích blahoslavených a mučednictví mnoha kněží, řeholníků a řeholnic zavražděných během Španělské občanské války a za nacistického režimu v Německu.
Brzy bude svatořečen blahoslavený don Luigi Guanella. Ten se narodil v Itálii roku 1842. Stal se knězem a v Turíně se setkal s donem Boscem a také díky tomuto setkání byl inspirován milosrdnou láskou, která proměňuje sociální bídu a uvádí do pohybu solidaritu. V roce 1881 založil kongregaci Služebníci Milosrdné lásky a institut Dcery Panny Marie od Prozřetelnosti, které se z italského Coma rozšířili do celého světa. Spolu s donem Orione pomáhal v roce 1915 zemětřesením postiženému Abruzzu a několik měsíců poté zemřel. Blahoslavil ho Pavel VI. v roce 1964.
Na přelomu 19. a 20. století žili také čtyři ctihodní služebníci a služebnice Boží, na jejichž přímluvu byly uznány zázraky. Jde o kněze Giustina Maria Russolillo, zakladatele Společnosti pro Boží povolání; řeholnici Marii Serafinu od Nejsvětějšího Srdce Ježíšova, zakladatelku institutu Sester od Andělů; Alfonsu Clerici, řeholnici z Kongregace Sester Nejdražší Krve z Monza a členku třetího řádu Služebnic Mariin, Cecílii Eusepi, která zemřela v 18 letech.
Jan Scheffler, biskup v rumunském Satu Mare - maďarského původu, otevírá seznam dekretů o mučednictví. Zemřel ve vězení v Bukurešti během komunistické diktatury v roce 1952.
Mučedníky Španělské občanské války jsou Josef Maria Ruiz Cano, Jesús Annibale Gómez Gómez, Tommaso Cordero Cordero a dalších 13 druhů z kongregace Misionářů Synů Neposkvrněného Srdce Mariina zavražděných z nenávisti k víře během náboženských persekucí v roce 1936 stejně jako Carmelo Maria Moyano Linares a devět druhů z karmelitánského řádu.
Obětí nacismu byl Jan Prassek a dva druhové-diecézní kněží, zavražděni v Hamburgu v roce 1943.
A další mučednicí je francouzská řeholnice Markéta Rutan z kongregace Milosrdných sester svatého Vincence de Paul, která zemřela v Dax v roce 1794 v době proticírkevního klimatu vzbuzeného Francouzskou revolucí.
Dalšími dekrety Benedikt XVI. uznal heroické ctnosti služebníka Božího kněze a řeholníka Basilia Martinelliho, který zemřel v roce1962; služebnice Boží Marie Antonie od svatého Josefa, zakladatelky kláštera Buenos Aires; Marie Kazimíry Kaupas, litevské zakladatelky kongregace Sester svatého Kazimíra; italské benediktinské abatyše Marie Luisy Gertrudy Prosperit; španělské řeholnice Marie Terezy Carmen Albarracín zesnulé v roce 1946 a italské řeholnice Marie Plautilly, která zemřela v roce 1947.
(MaS)