Rádio Vaticana

Nikósie. 1. Papežova návštěva vyvrcholila mší svatou za účasti všech patriarchů Blízkého Východu, po níž následovalo předání textu Instrumentum laboris chystané synody a polední promluva před Angelus.
2. Odpoledne navštívil Benedikt XVI. maronitskou katedrálu.
3. Rozloučení na letišti v Larnace a návrat do Říma.

Horké Kyperské podnebí není vhodné pro konání bohoslužby na otevřeném prostranství. Také proto se dnešní mše svatá konala ve sportovním paláci Eleftheria. Ten pojme 6 tisíc lidí, což je ostatně počet téměř všech rodilých Kyperských katolíků. Přibližně tolik se jich také účastnilo dnešní bohoslužby ve sportovním paláci a další 2 tisíce věřících sledovalo její průběh na velkoplošných obrazovkách venku. I když na tomto ostrově tvoří katolíci jen nepatrnou menšinu, připravili papeži velice vřelé přijetí. Uctivé jej přijala také většina pravoslavných. Pouze dnes se před palácem Eleftheria objevilo několik desítek lidí, kteří přišli pokojně manifestovat svoji nespokojenost s papežskou návštěvou, vyjádřenou na transparentu slovy „Papež je heretik“.
Hlava pravoslavné církve na Kypru, arcibiskup Chrysostom II. spolu s dalšími hodnostáři však byl na papežské bohoslužbě přítomen, stejně jako kyperský prezident Christofias s manželkou. Nechyběli ani početní hosté ze zahraničí v čele se všemi katolickými patriarchy a biskupy Blízkého Východu. Do liturgie mše svaté ze slavnosti Těla a Krve Páně se promítly všechny katolické rity působící na Blízkém Východě. Maronitský sbor byl posílen také několika imigranty z Afriky a Asie.

Benedikt XVI. připomněl, že svátek Těla a Krve Páně vznikl v Západní liturgické tradici a jeho označení Corpus Domini se vztahuje na tři skutečnosti: fyzické tělo Kristovo, narozené z Panny Marie, jeho eucharistické tělo, nebeský chléb, kterým se sytíme v této velké svátosti, a jeho církevní tělo, církev.

„Rozjímáním o těchto různých aspektech Corpus Christi dosáhneme hlubšího porozumění tajemství společenství, které spojuje všechny, kteří patří ke Kristu. Všichni, kdo se sytí tělem a krví Krista v eucharistii, jsou Duchem Svatým shromážděni v jediném těle (srov. II. Eucharistická modlitba), aby tvořili jediný svatý lid Boží. Tentýž Duch Svatý, který sestoupil v jeruzalémském večeřadle na apoštoly, působí při každém slavení mše svaté s dvojím cílem: posvětit dary těla a krve Kristovy a naplnit ty, kteří se živí těmito svatými dary, aby se mohli stát jediným tělem a jediným duchem v Kristu. “

Benedikt XVI. pak s odkazem na popis tohoto procesu u svatého Augustina pokračoval:

„Připomíná nám, že chléb není zhotoven z jediného, ale z mnoha zrn. Dříve než se z nich stane chléb, musejí být rozdrcena. Činí zde narážku na exorcismus, kterému se katechumeni musejí podrobit před svým křtem. Každý z nás, kdo patříme k církvi, potřebuje vyjít z uzavřeného světa vlastní individuality a přijmout společnost těch, kteří s ním sdílejí chléb. Východiskem mého myšlení už nemá být „já“, ale „my“. Právě proto se každý den modlíme k Otci „našemu“ za „náš“ chléb vezdejší.“

První předpoklad ke vstupu do božského života, k němuž jsme povoláni - pokračoval papež - je zboření přehrad mezi námi a našimi bližními. Potřebujeme se osvobodit od všeho, co nás blokuje a izoluje: vzájemný strach a nedůvěra, lakota a sobectví, nedostatek vůle k přijetí rizika zranitelnosti, kterému se vystavujeme, když se otevíráme lásce.

„Jakmile jsou pšeničná zrna rozdrcena, mísí se z nich těsto a peče se. Tady svatý Augustin odkazuje na ponoření do křestní vody, po němž následuje svátostný dar Ducha Svatého, který prostupuje srdce věřících ohněm Boží lásky. Proces, který spojuje a mění zrna v jediný chléb, nám předkládá sugestivní znázornění sjednocujícího působení Ducha Svatého na členy církve, ke kterému dochází výhradně při slavení eucharistie. Církevním tělem Krista se stávají účastníci této velké svátosti, když se sytí jeho eucharistickým Tělem. Svatý Augustin pro povzbuzení říká: ?Buď tím, co můžeš vidět, a obdržíš to, co jsi.“

Tato silná slova - navázal Benedikt XVI. - nás vybízejí k velkorysé odpovědi na pozvání „být Kristem“ pro ty, kteří jsou kolem nás. Nyní jsme my Jeho tělem na zemi.

„Můžeme parafrázovat slavnou větu, připisovanou svaté Terezii z Avily: jsme oči, jimiž se jeho soucit dívá na potřebné, jsme ruce, které vztahuje k žehnání a uzdravování, jsme nohy, kterými si slouží, aby šel vykonat dobro, a jsme rty, které hlásají jeho evangelium. Je tedy důležité vědět, že když se takto účastníme jeho díla spásy, nepřipomínáme si nějakého mrtvého hrdinu pokračováním toho, co činil. Naopak. Kristus žije v nás, svém těle, církvi, svém kněžském lidu. Když se Jím sytíme v eucharistii a přijímáme Ducha Svatého do našich srdcí, stáváme se opravdu Kristovým tělem, které jsme přijali, jsme opravdu ve společenství s Ním i s ostatními a skutečně se stáváme Jeho nástroji a svědčíme o něm před světem. “

Řekl mimo jiné Benedikt XVI. ve své dnešní homilii.

PLNÉ ZNĚNÍ HOMILIE Benedikta XVI. je ZDE

Součástí bohoslužby bylo také slavnostní předání pracovního textu chystaného zasedání biskupské synody o Blízkém Východě, které se bude konat letos v říjnu. Proto také přijelo do Nikósie třicet biskupů různých ritů a společenství katolické církve z celého Blízkého Východu. Chyběl jen předseda biskupské konference Turecka mons. Luigi Padovese, který byl ve čtvrtek barbarsky zavražděn. V promluvě, jež předcházela zmíněnému předání Instrumentum laboris, Benedikt XVI. řekl:

„Je nanejvýš vhodné, abych nyní připomněl zesnulého biskupa Luigiho Padovese. Jako předseda Turecké biskupské konference se podílel na přípravě dokumentu Instrumentum laboris, který vám dnes odevzdám. Zpráva o jeho nečekané tragické smrti ve čtvrtek nás všechny překvapila a šokovala. Svěřuji jeho duši milosrdenství všemohoucího Boha s vědomím, jak zejména jako biskup podporoval úsilí o mezináboženské a kulturní porozumění a o dialog mezi církvemi. Jeho smrt nám připomíná povolání, které sdílejí všichni křesťané, abychom byli za všech okolnosti odvážnými svědky toho, co je dobré, ušlechtilé a správné.“

PLNÉ ZNĚNÍ PROMLUVY Benedikta XVI. při předávání dokumentu Instrumentum laboris je ZDE

Potom, stále ještě ve sportovní hale Eleftheria, pronesl Svatý otec pravidelnou polední promluvu před modlitbou Anděl Páně:

„Drazí bratři a sestry v Kristu,
v církvi je tradice obracet se polední modlitbou k blahoslavené Panně Marii a s radostí si připomínat její pohotový souhlas k tomu, že se stane matkou Boha. Toto pozvání ji prostoupilo rozechvěním a stěží je mohla pochopit. Bylo to znamení, že si Bůh zvolil ji, pokornou služebnici, aby s ním spolupracovala na díle spásy. Její velkorysá odpověď nám přináší radost! Naděje dějin se prostřednictvím jejího „ano“ stala skutečností a Jediný, kterého Izrael dlouho očekával, přišel na svět, do naší historie. Anděl o Něm zvěstoval, že Jeho království nebude mít konce (Lk 1,33). Muselo být těžké uchovat si živou tuto naději, když se asi o třicet let později ocitla plačící Maria u paty kříže. Zdálo se, že mocnosti temnoty mají navrch. Ve svém nitru si připomínala andělova slova. Jistota naděje ji však provázela i bezútěšností Bílé soboty až k radosti velikonočního rána. Také my, její děti, žijeme s důvěrou v naději, že Slovo, které se stalo v Mariině lůně tělem, nás nikdy neopustí. On, Syn Boží a Syn Mariin, posiluje společenství, které nás spolu pojí, takže můžeme svědčit o Něm i o schopnosti Jeho lásky, která uzdravuje a usmiřuje. Prosme nyní Pannu Marii, naši Matku, aby se přimlouvala za nás všechny, za lid Kypru a za církev Blízkého Východu u Krista, svého Syna, Knížete Pokoje.“

Benedikt XVI. pak obrátil pozornost k jedné významné události, která se konala dnes dopoledne u našich severních sousedů. Ve Varšavě byl blahořečen Jerzy Popieluszko, kněz a mučedník z roku 1984. Beatifikační mše se na náměstí Pilsudskiego účastnilo kolem 150 tisíc lidí. K této události se ještě vrátíme v pondělí. Svatý otec v této souvislosti v hlavním městě Kypru, Nikósii, řekl:

„Srdečně zdravím polskou církev, která se dnes raduje z povýšení otce Jerzyho Popieluszka na oltář. Jeho horlivá služba a mučednictví jsou zvláštním znamením vítězství dobra nad zlem. Ať jeho příklad a jeho přímluva posílí horlivost kněží a zapálí láskou věřící laiky.“

Po společné modlitbě Anděl Páně pak Petrův nástupce udělil apoštolské požehnání.

ad 2. Po bohoslužbě se pak na apoštolské nunciatuře Svatý otec sešel s patriarchy a biskupy Blízkého Východu, aby společně poobědvali. Odpoledne pak papež ještě navštívil katedrálu maronitského ritu. Tento východní obřad je početně na Kypru nejsilněji zastoupen a má zde také nejstarší historickou tradici. Katedrála Naší Paní Milostné pojme asi 300 lidí a Svatého otce zde přivítal maronitský patriarcha, sídlící v Libanonu, kard. Sfeir.

PLNÉ ZNĚNÍ PROMLUVY Benedikta XVI. je ZDE

Potom se Benedikt XVI. již na zpáteční cestu. Z Nikósie cestoval automobilem do asi 50 km vzdálené Larnaky, kde se ním přišli rozloučit Kyperský prezident a vláda.
ad 3. Papež jim poděkoval za vřelé přijetí a zdařilý průběh své návštěvy. Připomněl své setkání s arcibiskupem Chrysostomem II. a vyjádřil vůli katolické církve pokračovat na započaté cestě směrem k plné jednotě. Potom ještě znovu oslovil politické představitele Kypru:

„Nakonec bych rád, pane prezidente, povzbudil vás a vaši vládu ve vaší velké odpovědnosti. Jedním z vašich nejdůležitějších úkolů, jak dobře víte, je zajistit mír a bezpečnost pro všechny Kypřany. Protože jsem trávil minulé noci na apoštolské nunciatuře, která shodou okolností leží v neutrální zóně Spojených národů, osobně jsem viděl alespoň něco ze smutného rozdělení ostrova a také pochopil ztrátu významné části kulturního dědictví, které patří celému lidstvu. Naslouchal jsem rovněž Kypřanům ze severu, kteří se chtějí pokojně vrátit do svých domovů a do své práce. Jejich prosby mě hluboce dojaly. Jistě, pravda a smíření spolu se vzájemnou úctou jsou nejpevnějším základem pro bezpečnou budoucnost tohoto ostrova, pro stabilitu a prosperitu jeho lidu. Z tohoto hlediska se v posledních letech mnohého dosáhlo skrze konkrétní dialog, i když ještě zbývá učinit mnoho pro odstranění rozdělení. Dovolím si povzbudit vás a vaše spoluobčany, abyste trpělivě a vytrvale se svými sousedy pracovali na vytvoření lepší a bezpečnější budoucnosti pro vás a vaše děti. Ujišťuji vás, že se stejně jako vy modlím za mír na celém Kypru.“

Na závěr se pak Svatý otec s přítomnými rozloučil v jejich mateřštině, řecky:

„Κύριε Πρόεδρε και αγαπητοί φίλοι, με αυτά τα σύντομα λόγια, σας αποχαιρετώ. Σας ευχαριστώ πάρα πολύ και εύχομαι ο Τριαδικός Θεος και η Παναγία να σας ευλογούν πάντα. Χαίρετε! Ειρήνη μαζί σας!
(Pane prezidente, drazí přátelé, těmito slovy se s vámi loučím. Tisíceré díky! Kéž vám Nejsvětější Trojice a Panna Maria, celá svatá, navěky žehná. Sbohem! Pokoj s vámi.)“

PLNÉ ZNĚNÍ promluvy Benedikta XVI. na rozloučenou je ZDE

Letoun společnosti Cyprus Airways vzlétl po 17 hodině našeho času. Na římském letišti Ciampino je plánováno jeho přistání v těsně před devátou hodinou.

Další články z podrubriky Cesty mimo Itálii

(RaVat)