Vatikán.
Svatý stolec vydal tiskové sdělení o zasedání pěti biskupů vizitátorů neboli inspektorů pověřených apoštolskou vizitací řeholní kongregace Legionáři Kristovi, kterou nařídil Benedikt XVI. v důsledku odhalení hrubých a zásadních nedostatků jejich zakladatele, který byl papežem suspendován roku 2006 a zemřel v roce 2008. Kongregace Legionářů má 800 kněží a 2 500 seminaristů ve 22 zemích. Hnutí
Regnum Christi, které je světskou odnoží této kongregace, má 70 tisíc členů.
Skupinu pěti biskupů tvořili mons. Ricardo Blásquez, arcibiskup Valladolidu, mons. Charles J. Chaput OFMCap., arcibiskup z Denveru, mons. Ricardo Ezzati Andrello SDB, arcibiskup Concepción, mons. Giuseppe Versaldi, biskup Alexandrie, mons. Ricardo Watty Urquidi, M.Sp.S., biskup Tepic.
1. Zasedání vizitační komise, které se konalo ve dnech 30. dubna a 1. května ? praví vatikánské tiskové sdělení ? se účastnili prefekti vatikánských Kongregací pro nauku víry a pro instituty zasvěceného života a také substitut pro všeobecné záležitosti státního sekretariátu. Jedno ze zasedání se konalo za přítomnosti Svatého otce, kterému vizitátoři prezentovali syntézu svých závěrečných zpráv, které již dříve zaslali písemně.
Během apoštolské vizitace proběhly rozhovory s více než 1000 Legionáři a bylo pořízeno několik stovek písemných svědectví. Vizitátoři navštívili všechny řeholní domy a četná apoštolská díla, řízená Legionáři. Vyslechli ústně nebo přijali písemně úsudek mnoha biskupů v diecézích, ve kterých kongregace působí. Vizitátoři se setkali rovněž s mnoha členy hnutí Regnum Christi, zejména s osobami žijícími zasvěceným životem, třebaže toto hnutí nebylo podrobeno vizitaci. Obdrželi také hojnou korespondenci od věřících laiků a rodinných příslušníků členů tohoto hnutí.
Pěti vizitátorům se dostalo upřímného přijetí v duchu konkrétní spolupráce jak od samotné kongregace, tak od jednotlivých řeholníků. Přestože pracovali nezávisle, došli k velmi podobnému hodnocení a společně sdílenému úsudku; setkali se s velkým počtem příkladných, poctivých a talentovaných řeholníků, z nichž mnozí jsou mladí, s autentickou horlivostí hledají Krista a dávají celý svůj život k dispozici pro šíření Božího království.
2. Apoštolská vizitace se mohla přesvědčit, že jednání O. Marciala Maciela Degollado mělo vážné důsledky v životě i struktuře kongregace Legionářů, jež jsou takového rázu, že si žádají hlubokou revizi. Nejzávažnější objektivně nemorální jednání O. Maciela, potvrzené nespornými svědectvími, má nezřídka podobu skutečných deliktů, jeví známky života bez skrupulí a postrádá autentické řeholní cítění. Velké části Legionářů to nebylo známo především v důsledku systému vztahů, vybudovaného O. Macielem, který si dovedl zručně vytvářet alibi, získávat důvěru, sympatie a mlčení svého okolí a budovat svou vlastní roli charismatického zakladatele.
Politováníhodné diskreditace a vylučování těch, kteří pochybovali o správnosti jeho jednání, jakož i mylné přesvědčení a snaha nepoškodit dobro, které Legionáři konali, vytvářely kolem něho obranný mechanismus, který mu dlouhou dobu poskytoval nedotknutelnost a v důsledku toho značně ztížil poznání jeho skutečného života.
3. Upřímná horlivost většiny Legionářů, jež byla patrná také během vizitací domů kongregace a jejích četných děl, která jsou mnohými ceněna, v minulosti vedla k tomu, že obvinění, která byla stále cílenější a početnější, nemohla být chápána jinak než jako pomluvy. Odhalení a poznání pravdy o zakladateli proto u členů Legionářů vyvolaly překvapení, zděšení a hlubokou bolest, kterou vizitátoři zřetelně zaznamenávali.
4. Z výsledků apoštolské vizitace mimo jiné jasně plyne následující:
a) nezbytnost předefinovat charisma kongregace Legionářů Kristových se zachováním pravého jádra oné ?militia Christi?, kterou se vyznačuje apoštolská a misijní činnost církve, ale která nemá být účinná za každou cenu;
b) nezbytnost revidovat výkon autority, který musí odpovídat pravdě, aby bylo respektováno svědomí, a vyvíjel se ve světle evangelia jako autentická služba církvi;
c) nutnost zachovat nadšení víry mladých, misijní horlivost a apoštolský dynamismus prostřednictvím odpovídající formace. Zklamání, týkající se zakladatele, by totiž mohlo zpochybnit povolání i ono jádro charismatu, které je vlastní Legionářům Kristovým.
5. Svatý otec chce ubezpečit všechny Legionáře a členy hnutí Regnum Christi, že nezůstanou osamoceni: církev má pevnou vůli je doprovázet a pomoci jim na cestě očištění, které je čeká. Jeho součástí bude také upřímná konfrontace s těmi, kteří se uvnitř i mimo kongregaci Legionářů stali oběťmi pohlavního zneužití a systému moci, vytvořeného zakladatelem. Jim patří v této chvíli zvláštní pozornost a modlitba Svatého otce, spolu s poděkováním těm z nich, kteří uprostřed velkých těžkostí měli odvahu a vytrvalost požadovat pravdu.
6. Svatý otec poděkoval vizitátorům za delikátní práci, kterou vykonali kompetentně, velkoryse a s hlubokou pastorační vnímavostí, přičemž si vyhradil, že v blízké době stanoví způsoby zmíněného doprovázení, počínaje jmenováním svého delegáta a komise, která se bude věnovat studiu stanov Legionářů. Zasvěceným osobám hnutí Regnum Christi Svatý otec pošle vizitátora, o kterého sami naléhavě prosili.
7. Papež nakonec znovu povzbuzuje všechny Legionáře Kristovy, jejich rodiny a aktivní věřící laiky zapojené do hnutí Regnum Christi v této tak obtížné chvíli pro Kongregaci a pro každého z nich. Vybízí je, aby neztráceli ze zřetele, že jejich povolání plyne z povolání Kristova, je oživováno ideálem dosvědčovat světu Jeho lásku, je autentickým darem Božím, bohatstvím pro církev a nezničitelným základem, na kterém lze stavět osobní budoucnost, jakož i budoucnost kongregace Legionářů.
Tolik tiskové sdělení Svatého stolce.
(mig)