Nový portál Vatikánského rozhlasu

Malta. V neděli večer se Benedikt XVI. vrátil z návštěvy na Maltě, která mu připravila nadšené přijetí.
1. Na nábřeží přístavu Valletta se Benedikt XVI. setkal se 40 tisíci mladými lidmi
2. Rozloučení na letišti v Luqa

Mimořádně vřelé přijetí, kterého se dostávalo Benediktu XVI. při všech příležitostech jeho včera skončené návštěvy na Maltě, muselo nutně vyvrcholit na setkání s mládeží, které se konalo v 18h na nábřeží přístaviště ve Vallettě. Organizátoři jej koncipovali jako připomínku přistání svatého Pavla u břehů tohoto ostrova před bezmála 2000 lety. Podobně jako v Kolíně nad Rýnem či v Sydney se proto papež vydal na dějiště setkání lodí. Z přístavu Kalkara jej do Valletty vzdálené 3 námořní míle přepravil katamarán jménem Svatý Pavel za doprovodu mnoha další místních lodí. Na palubě doprovázela Svatého otce skupina deseti mladých lidí. Celou plavbu provázelo z břehů nadšenými pozdravy zástupy přibližně 40 tisíc mladých lidí.

V samotném dějišti bylo před pódiem kolem 15 tisíc mladých. Pásmo písní, slov a mlčení přerušovaných aplausem, když se na velkoplošných obrazovkách objevovali jednotliví protagonisté tohoto setkání: biskup ostrova Gozo mons. Grech, který promluvil na úvod, dále seminarista, jeden student, bývalý vězeň, a mladý manželský pár, kteří se podělili se svými životními příběhy křesťanů 21. století. Benedikt XVI. pozorně naslouchal a na závěr se ujal slova, které bylo neseno rozhodnou výzvou ?Nemějte strach!? a vysvětlil také proč a před čím. Přiblížil nejprve zkušenost svatého Pavla a jeho setkání s Tím, kterého pronásledoval. To navždy změnilo jeho život a učinilo z něj apoštola a misionáře lásky Boží.

?Možná, že mi někdo z vás řekne, že svatý Pavel je ve svých spisech často přísný. Jak tedy mohu tvrdit, že šířil poselství lásky? Moje odpověď zní: Bůh každého z nás tak hluboce a nesmírně miluje, že si to ani neumíme představit. Důvěrně nás zná, ví o našich schopnostech i o každém našem pochybení. Právě proto, že nás tolik miluje, chce nás očistit od našich pochybení a posílit naše ctnosti, abychom mohli mít život v hojnosti. Když k nám promlouvá, protože se mu v našem životě něco nelíbí, neodmítá nás, ale žádá od nás, abychom se změnili a stali se dokonalejšími. Právě to žádal po svatém Pavlovi na cestě do Damašku. Bůh neodmítá nikoho. A církev nikoho neodmítá. Nicméně, Bůh ve své veliké lásce vyzývá každého z nás, abychom se změnili a stali se lepšími.?

Svatý Jan nám vypráví, že dokonalá láska zahání strach (srov. 1 Jan 4,18), pokračoval Benedikt XVI. Proto vám všem říkám: ?Nemějte strach!? Kolikrát slyšíme tato slova v Písmu! Anděl je sděloval Marii při Zvěstování, Ježíš Petrovi, když jej povolal, aby se stal jeho učedníkem, a anděl jimi oslovil Pavla těsně před jeho ztroskotáním.

?Vám všem, kteří toužíte následovat Krista jako manželé, rodiče, kněží, řeholníci a věřící laici, jenž přinášejí světu poselství evangelia, říkám: nemějte strach! Určitě se setkáte s odporem vůči poselství evangelia. Současná kultura, tak jako každá kultura, prosazuje myšlenky a hodnoty, které jsou někdy v rozporu s tím, co žil a hlásal náš Pán Ježíš Kristus. Často jsou předkládány velmi přesvědčivě, zesilovány médii a společenským tlakem skupin, které jsou vůči křesťanské víře nepřátelské. Když jste mladí a vnímaví, je snadné se nechat ovlivnit vrstevníky a přijmout ideje a hodnoty, které, jak víme, nejsou tím, co pro nás Pán doopravdy chce. Proto vám říkám: nemějte strach, ale radujte se z jeho lásky k vám; důvěřujte mu, odpovězte na jeho výzvu být učedníky, nacházejte duchovní potravu a pomoc ve svátostech církve.?

Zde na Maltě žijete ve společnosti, která je tzv. prostoupená vírou a křesťanskými hodnotami, řekl dále Benedikt XVI. Měli byste být hrdí na to, že vaše země brání nenarozené dítě a prosazuje stabilitu rodinného života tím, že odmítá interrupce a rozvody.

?Povzbuzuji vás, abyste si uchovali toto odvážné svědectví posvátnosti života a ústředního postavení manželství a rodinného života ve zdravé společnosti. Na Maltě a Gozu rodiny vědí, jak projevit úctu a věnovat péči svým starým a nemocným členům, a přijímají děti jako dar Boží. Ostatní národy se mohou učit z vašeho křesťanského příkladu. V kontextu evropské společnosti se evangelní hodnoty znovu stávají jakousi nonkonformní kulturou, podobně jak tomu bylo v době svatého Pavla.?

Papež povzbudil mladé k otevřenosti pro možnost povolání ke kněžství a zasvěcenému životu, protože z odevzdání vlastního života do služeb šíření Boží lásky plyne ta nejhlubší radost.

?Jako křesťané jsme povoláni prokazovat Boží lásku, která zahrnuje všechny. Měli bychom vyhledávat chudé, zranitelné a opomíjené; měli bychom se obzvláště starat o ty, kdo mají potíže, trpí depresemi a úzkostí; musíme pečovat o lidi s postižením a udělat vše, co můžeme, při prosazování jejich důstojnosti a kvality života; měli bychom věnovat pozornost potřebám přistěhovalců a těch, kteří hledají v našich zemích útočiště; měli bychom přátelsky podávat ruku věřícím i nevěřícím. Právě toto ušlechtilé povolání lásky a služby jsme všichni dostali. Nechte se jím pobídnout k odevzdání svého života následování Krista.
(maltsky) Nebojte se být důvěrnými přáteli Krista!?

PLNÉ ZNĚNÍ promluvy Benedikta XVI. na SETKÁNÍ S MLÁDEŽÍ je ZDE

2. Po setkání s mládeží následovala poslední etapa programu papežské návštěvy na Maltě. Na letišti v Luqa se s Benediktem XVI. rozloučili prezident Abela a členové vlády. Papež ve své promluvě poukázal na palčivé téma imigrace, jejíž největší nával míří v Evropě právě na tento nevelký stát.

?Vím o těžkostech, které může způsobit přijetí velkého počtu osob, a nemůže je řešit izolovaně pouze země, která je dostupná jako první. Zároveň však také věřím, že v síle svých křesťanských kořenů a na základě své dlouhé a hrdé historie pohostinnosti vůči cizincům, se bude Malta za pomoci ostatních států a mezinárodních organizací snažit poskytnout pomoc těm, kteří sem přicházejí, a bude se ujišťovat o tom, že jsou dodržována jejich práva.?

PLNÉ ZNĚNÍ promluvy Benedikta XVI. na ROZLOUČENOU je ZDE

Papež povzbudil Maltu, aby se nikdy nedala kompromitovat netečností a relativismem a nadále se nechala ve svém společenském a politickém životě vést katolickou vírou.

Další články z podrubriky Cesty mimo Itálii

(mig)