Vatikán.
Kongregace pro nauku víry dnes zveřejnila dokument nazvaný
Návod k porozumění disciplinárních procedur této Kongregace, které se týkají pohlavního zneužití mladistvých. Tento
Návod tedy nezavádí nějaké nové předpisy, ale vysvětluje formou, jež je srozumitelná laikům a těm, kteří nejsou znalci kanonického práva, jaký je postup Kongregace ve zmíněných případech. Platnými předpisy je Kodex kanonického práva z roku 1983 a
motu proprio Jana Pavla II.
Sacramentorum sanctitatis tutela ze 30.dubna 2001, kterým byl svěřen dohled nad zmíněnými delikty přímo římské Kongregaci pro nauku víry. Do roku 2001 spadala kanonická procedura za tento delikt pod autoritu místního biskupa.
Posledně jmenovaný dokument a s ním související list vydaný zmíněnou Kongregací s názvem De delictis gravioribus z 18. května 2001 stanovuje mimo jiné také věkovou hranici deliktu pohlavního zneužití, spáchaného knězem či řeholníkem. Je jí věk 18 let. Stojí za zmínku, že tato věková hranice je o dva i více let vyšší než ta, kterou pro delikt pohlavního zneužití stanovují státní zákony v celosvětovém měřítku, pokud tedy takovýto delikt vůbec postihují.
?V případech pohlavního zneužití, ze kterého je podezřívána osoba duchovního,? připomíná dnes vydaný Návod k porozumění kanonických disciplinárních procedur, ?jsou vždy automaticky dodržovány zákony daného státu a pokud jde o případ, který je v daném místě trestně postihován, je automaticky postupován příslušným státním orgánům a institucím.? Pro všechny členy církve a tedy i pro kněze platí zákony těch zemí, ve kterých pobývají nebo žijí. Tuto skutečnost kanonické právo církve vždycky uznávalo.
Nejvyšším trestem pro kněze podle kanonického práva církve je propuštění z duchovenského stavu proti vůli dotyčného. Kněz ovšem může z různých důvodů a za různých okolností také sám požádat o propuštění z duchovenského stavu a pak se tedy nejedná nutně o trest.
?Pokud je kněz podezřelý z pohlavního zneužití nezletilých, pak místní biskup v každém případě okamžitě zajišťuje bezpečnost dětí? a dotyčného kněze vyřadí z pastorace až do výsledku zavedeného kanonického disciplinárního řízení. Proces může podle závažnosti a síly důkazů vést až k propuštění z duchovenského stavu, i když se dotyčný kněz k činu nepřizná.
?V případech obzvláště závažných, kdy státní soudy jasnými důkazy rozhodnou o vině dotyčného kněze ze zločinu pohlavního zneužití, může být celý kanonický proces zkrácen a papež může příslušný dekret o propuštění z duchovenského stavu vydat okamžitě.?
?V lehčích případech, kdy nejde o delikt postihovaný státními zákony a kněz se k činu přiznal a přijal jako pokání život v ústraní a modlitbě, může být uloženo pouze kanonické omezení jeho veřejné kněžské služby.?
To je souhrn dnes zveřejněného dokumentu Kongregace pro nauku víry nazvaného Návod k porozumění disciplinárních procedur této Kongregace, které se týkají pohlavního zneužití mladistvých. Návod je určen těm, kteří nejsou znalci kanonického práva církve.
(mig)