Řím.
V neděli odpoledne Benedikt XVI. navštívil luterský kostel Christus Kirche. Kostel byl postaven v letech 1910-1922 pro německou luterskou obec, žijící v Římě. Dnes má tato komunita přibližně 350 členů. Papeže na začátku ekumenické bohoslužby, sloužené střídavě v německém a italském jazyce, přivítala nejprve předsedkyně zdejší luterské obce Doris Esch. Její pastor Jens-Martin Kruse pak ve své homilii připomněl návštěvu Jana Pavla II., který právě tento kostel v roce 1983 navštívil a byla to první návštěva papeže na luterské půdě od dob reformace; zmínil také zdejší návštěvu tehdejšího kard. Ratzingera z roku 1998 a zdůraznil, že obě tyto zkušenosti jsou ve zdejší obci živé a významné a povzbuzují k dalšímu pokračování na cestě ekumenismu. Benedikt XVI. pak spatra německy pronesl homilii na úryvek z Janova evangelia o pšeničném zrnu, které musí odumřít. V jejím závěru pak
Benedikt XVI. řekl:
?Dnes slýcháme mnohé nářky nad tím, že ekumenismus uvíznul na mrtvém bodě, ve vzájemných výčitkách. Přesto se však domnívám, že bychom měli být vděční, protože už existuje nemalá jednota. Je krásné, že se dnes v neděli ?Laetare? můžeme modlit společně, zpívat stejné hymny, naslouchat témuž Božímu slovu, společně jej vykládat a snažit se jej chápat, že hledíme na jediného Krista, kterého vidíme a ke kterému chceme patřit a že tak již vydáváme svědectví, že je On je Jediný, Ten který nás všechny miloval a kterému v hloubi všichni patříme. Myslím, že bychom měli světu ukazovat nikoli spory a konflikty všeho druhu, ale především radost a vděčnost za to, co nám Pán dává a za to, že existuje reálná jednota, která se může ještě prohloubit a stále více se stávat svědectvím Kristova slova, Kristovy cesty v tomto světě. Přirozeně nemáme se s tím spokojit, i když máme být vděční za tuto pospolitost. Nicméně, skutečnost, že v podstatných věcech, ve slavení posvátné eucharistie nemůžeme pít ze stejného kalicha, nemůžeme stát kolem téhož oltáře, nás má naplňovat zármutkem, protože na tom neseme vinu a zatemňujeme tak toto svědectví. Musí nás to vnitřně zneklidňovat, musíme jít po cestě k větší jednotě s vědomím, že jednotu nám v posledku může darovat jedině Pán, neboť ta, kterou bychom dohodnuli my, byla by jen lidským a tudíž křehkým dílem, jako vše co uskutečňují lidé. My se dávejme Jemu, snažme se Jej stále lépe poznávat a milovat, vidět jej, a nechme na něm, aby nás tak vedl opravdu k plné jednotě, za niž se nyní modlíme s veškerou naléhavostí..?
PLNÉ ZNĚNÍ HOMILIE Benedikta XVI. je ZDE
(mig)
odeslat článek
vytisknout článek
