Nový portál Vatikánského rozhlasu

Vatikán. Vatikánská muzea připravila zvláštní expozici o životě a díle patrně nejoriginálnějšího misionáře novověku nazvanou ?Na křižovatkách dějin. O.Matteo Ricci (1552-1610) mezi Římem a Pekingem?. Výstava, pořádaná u příležitosti 400. výročí úmrtí italského misionáře, potrvá do 24. ledna příštího roku a nachází se v levém křídle kolonády svatopetrského náměstí, zvaném Braccio Carlo Magno. Výstavu prezentoval v tiskovém středisku Svatého stolce biskup Claudio Giuliodori z diecéze Macerata, kde se Ricci narodil. Mons. Giuliodori při té příležitosti také oznámil, že již požádal Kongregaci pro svatořečení o urychlení beatifikace O.Mattea Ricciho, jehož diecézní proces on sám ze své strany již před lety ukončil (1985). Ředitel tiskového střediska Svatého stolce O.Lombardi při prezentaci výstavy zmínil také možnost, že by pekingská diecéze mohla zahájit beatifikační proces prvního čínského konvertity Xu Guangqui, kterého pokřtil O.Ricci. ?Bylo by krásné, řekl O.Lombardi, kdyby tyto dvě postavy obvykle zobrazované společně mohly být také společně vyzvednuty k oltářní úctě.?

O.Matteo Ricci, který žil v Číně 30 let, byl prvním cizincem, kterého nechal tehdejší císař Wanli pohřbít uvnitř císařského paláce, a který je v Číně dodnes pokládán za jednoho z tvůrců čínské kultury. Hovoří o tom pro Vatikánský rozhlas ředitel Vatikánských muzeí prof. Antonio Paolucci:

?Pokud jde o odkaz o.Ricciho, napsal jsem už dříve s notnou dávkou ironie, že bylo patrně zapotřebí komunistické a ateistické země jakou je dnešní Čínská lidová republika, aby mohla být vyzvednuta role Mattea Ricciho. Pro dnešní Čínu je totiž Matteo Ricci jedním z otců zakladatelů čínské civilizace. V Millenium Center v Pekingu, které je místem státních ceremonií vládnoucí strany, je polychromovaný mramorový reliéf obrovských rozměrů, který synteticky shrnuje celou čínskou historii. Všechny tam zobrazené postavy jsou Číňané. Není tam žádný cizinec kromě dvou Italů: Marka Pola a právě O. Mattea Ricciho. Číňané si vybrali z kultur celého světa pouhé dva cizince a oba jsou Italové. To je dostatečně výmluvné k tomu, máme-li říci, kým je dnes pro Číňany O. Ricci nebo Li Madou, jak jej nazývají.

Čím je podle Vás tak přitažlivý?

?Matteo Ricci podle mého názoru dokázal s obrovským předstihem pochopit, že vstupuje-li se do kontaktu s cizí kulturou, je nejprve třeba přijmout rozpoznávací znaky této kultury, je třeba se stát vláčným, ohebným, je třeba se určitým způsobem nechat prostoupit její vnímavostí, duchem hostitelského lidu. A právě tím se stává přitažlivým pro tuto kulturu. Ricci totiž nehlásal v Číně křesťanství přímo, ale jakoby mimochodem. Přináší tam kulturu Západu, přináší moderní západní dobu s jejím vědecko-technickým pokrokem a tak jakoby svedl tehdejší lid, zejména císařský dvůr.?

Říká na okraj výstavy o italském misionáři z Tovaryšstva Ježíšova O.Matteo Riccim ředitel Vatikánských muzeí prof. Paolucci.

(mig)