Rádio Vaticana

Florencie. Jezuitský institut Stensen ve Florencii dnes v souvislosti probíhajícím Mezinárodním rokem astronomie zahájil Mezinárodní sympozium ?Případ Galileo: historická, filosofická a teologická reinterpretace.? Zahájení sympozia, na kterém budou až do soboty zasedat zástupci 18 institucí včetně vatikánských, se zúčastnil italský prezident Giorgio Napolitano. Setkání, vzniklé z iniciativy florentského arcibiskupa mons. Bettoriho, má za cíl ukázat konstruktivní vztah mezi vědou a vírou.

Hovoří podsekretář Papežské rady pro kulturu, mons. Melchor Sánchez de Toca:

?Ještě před Janem Pavlem II. to byl II.vatikánský koncil, který vyjádřil politování nad nedorozuměními, které stály u vzniku ?případu Galileo,? nedorozuměními, která se zrodila z nepochopení a nerespektování legitimní autonomie přírodních věd. Co nového může tohle sympozium přinést? Přejeme si, aby se konečně mohlo hledět vpřed, ne se stále ohlížet dozadu, a aby se konečně uzavřel tento dějinný tribunál, kde je tentokrát v roli obžalovaného místo Galilea katolická církev. Myslím, že po celá staletí, a zvlášť v posledních desetiletích, zde v tomto případě byla opravdová snaha zpytovat svědomí.?

Abychom se ještě jednou obrátili dozadu, jakých chyb se podle vás církev v případu Galileo před 400 lety dopustila?

?První, zřetelnou chybou, bylo nepřijetí Koperníkova systému, i když jde o chybu, která je ve vědeckém kontextu té doby pochopitelná. Základní chybou bylo dávat otázku pohybu slunce a země do souvislosti s vírou, vzhledem k tomu, že jde o otázku přírody. Také to ale lze v kontextu Galileovy doby pochopit: nová vědecká teorie, který nebyla ještě dostatečně dokázána, a která se týkala otázky těsně spojené s tehdejší vizí světa, člověka, kosmu, byla prohlášena za odporující víře. To byla chyba. Lze to pochopit, pokud uvážíme, že Galileovi soudcové zakázali hlásat nauku, o níž se domnívali, že uvádí v nebezpečí víru obyčejného lidu. Byla to chyba. Chyba, která se nám dnes zdá jasná, ale v oné době tak evidentní nebyla a v každém případě způsobila Galileovi nemalé soužení.? Dnes je církev obviňována z toho, že si chce znovu přivlastnit osobnosti jako Galileo nebo Darwin...

?Co se týká Galilea, neřekl bych ?znovu přivlastnit,? protože Galileo byl vždy katolík, nikdy nezapřel svou příslušnost k církvi. Nebyl to žádný liberální myslitel nebo antiklerikál. To je zkreslená představa. Galileo byl člověk, který se snažil smířit to, co odhalil při svém astronomickém bádání, a víru, kterou upřímně vyznával. Chtěl se za každou cenu vyhnout tomu, aby se církev vyjadřovala k otázce běhu přírody, protože pokud by se pohyb země ukázal pravdivým, církevní autorita by se dostala do trapné situace, což se skutečně přihodilo. Takže se nedá mluvit o znovu přivlastnění osoby, která byla vždycky takovou, jako spíše o to postavit ji do správného světla. A pozvat křesťany, aby se na případ Galileo dívali bez strachu, bez předsudků a také bez pokusů o banální apologetiku.?

Říká podsekretář Papežské rady pro kulturu, mons. Melchor Sánchez de Toca.

(MaS)