Pane prezidente,
pane premiére,
Vaše excelence, dámy a pánové,
dovolte mi, abych se s vámi před návratem do Říma ještě podělil o některé silné dojmy, které ve mně pouť do Svaté země zanechala. Vedl jsem plodné diskuze s civilními představiteli Izraele i palestinských území a mohu dosvědčit, že vlády obou zemí dělají vše pro to, aby zajistily blahobyt svých obyvatel. Setkal jsem se s představenými katolické církve ve Svaté zemi a s radostí jsem viděl, jak společně pracují při péči o Pánovo stádce. Dostalo se mi také příležitosti sejít se s představiteli nejrůznějších křesťanských církví a církevních společenství i s reprezentanty jiných náboženství ve Svaté zemi. Tato země je skutečně požehnanou půdou pro ekumenismus a mezináboženský dialog a já se modlím, aby bohatá rozmanitost náboženských svědků v tomto regionu přinášela své ovoce v růstu vzájemného porozumění a respektu.
Pane prezidente, v den mého příletu do Izraele jsme ve Vaší rezidenci, vy a já, společně zasadili olivovník. Obraz olivovníku, jak jistě víte, použil svatý Pavel, aby popsal velmi úzké vztahy mezi křesťany a židy. Pavel ve svém listě Římanům píše, že církev z pohanů je jako planá oliva, která byla naroubována na olivu ušlechtilou, zastupující lid smlouvy (srov. 11,17-24). Živíme se ze stejných duchovních kořenů. Setkáváme se jako bratři, jejichž vztah byl někdy v dějinách napjatý, ale kteří jsou nyní pevně odhodláni budovat mosty trvalého přátelství.
Po ceremoniálu v prezidentském paláci následoval jeden z nejslavnostnějších okamžiků mého pobytu v Izraeli, návštěva památníku obětem holocaustu Jad Vašem, kde jsem se setkal s některými lidmi, kteří zlo a utrpení šoa přežili. Tyto pohnuté okamžiky mi připomněly návštěvu, kterou jsem před třemi lety vykonal ve vyhlazovacím táboře Osvětim, kde bylo tolik Židů ? matek, otců, manželů, manželek, bratrů, sester, přátel ? brutálně vyvražděno bezbožným režimem, propagujícím ideologii antisemitismu a nenávisti. Tato hrůzná kapitola dějin nesmí být nikdy zapomenuta ani popřena. Je naopak třeba, aby tyto temné vzpomínky posilovaly naše rozhodnutí přiblížit se k sobě navzájem jako výhonky jedné olivy, čerpat ze stejných kořenů a sjednocovat se v bratrské lásce.
Pane prezidente, děkuji Vám za vřelé přijetí a pohostinnost, které si nesmírně vážím. Rád bych připomenul, že jsem do této země přišel jako přítel Izraelců, stejně jako jsem přítelem palestinského lidu. Přátelé rádi tráví čas společně a pohled na utrpení druhého je hluboce zneklidňuje. Žádný přítel Izraelců a Palestinců nemůže se smutkem nezaznamenat napětí mezi oběma národy. Žádný přítel nemůže neprolévat slzy nad bolestí a ztrátou životů, které oba národy v posledních šesti desetiletích vytrpěli. Dovolte mi, abych všechny lidi těchto zemí vyzval: Už žádné krveprolití! Už žádné boje! Už žádný terorismus! Už žádné války! Naopak, prolomme bludný kruh násilí. Přičiňme se o trvalý mír, založený na spravedlnosti, o skutečné smíření a uzdravení. Všichni ať uznávají, že stát Izrael má právo existovat a těšit se z míru a bezpečí v rámci mezinárodně dohodnutých hranic. Ať je stejně tak uznáno, že palestinský lid má právo na svrchovanou a nezávislou vlast, na důstojný život a svobodu pohybu. Najděme způsob, jak toto řešení existence dvou států uskutečnit, aby nezůstalo snem. Nalezněme způsob, jak v těchto zemích nastolit mír, aby byly ?světlem národů? (Iz 42,6) a přinášely tak naději mnoha jiným oblastem, které jsou postiženy konflikty.
Jedním z nejsmutnějších pohledů mé návštěvy v těchto zemích představovala zeď. Když jsem kolem ní projížděl, modlil jsem se za budoucnost, ve které by lid Svaté země mohl žít společně v míru a harmonii a obešel se bez takových opatření bezpečnosti a rozdělení, ale aby respektoval druhé a důvěřoval jim, aby se zřekl všech forem násilí a agrese. Pane prezidente, vím jak těžké bude tohoto cíle dosáhnout. Vím jak těžký je úkol Váš i úkol palestinské samosprávy. Ujišťuji vás však, že vás v úsilí o budování spravedlivého a trvalého míru v této oblasti provázejí modlitby mé i modlitby katolíků celého světa.
Zbývá mi jenom vyjádřit svůj srdečný dík všem, kteří mnoha způsoby přispěli ke klidnému průběhu mé návštěvy. Vládě, organizátorům, dobrovolníkům, médiím a všem, kdo poskytli pohostinství mně i těm, kteří mne doprovázeli, jsem hluboce vděčný. Buďte si jisti, že na vás budu vroucně pamatovat ve svých modlitbách. Vám všem říkám: děkuji, a Bůh ať je s vámi. Šalom!
Přeložil Milan Glaser
Další články z podrubriky Promluvy
odeslat článek
vytisknout článek
