Washington.
?Je to rozhodnutí morálně chybné a podporuje pojetí lidských bytostí jako produktů.? Tak reagují američtí biskupové na to, že Barack Obama zrušil Bushův zákaz financovat z peněz daňových poplatníků vědecký výzkum používající embryonální kmenové buňky. ?Je to smutné vítězství politiky nad vědou a etikou,? komentuje Obamovo rozhodnutí kardinál Justin Rigali, předseda Rady pro život při biskupské konferenci USA. Připomíná, že jsou morálně chybné, protože podporují ničení nevinných lidských životů. Povolení financování takových výzkumů z veřejných financí je také znevážením hodnot miliónů amerických daňových poplatníků, kteří s výzkumem na embryích nesouhlasí.
Hovoří prof. Francesco D´Agostino, předseda Národního výboru pro bioetiku:
?V Obamově případě jde o otázku propagandy, protože velká část vědeckých výzkumů, které ve Spojených státech probíhají, se financuje z různých fondů a jen minimum z veřejných financí.?
Barack Obama své rozhodnutí obhajuje jako obranu svobody vědeckého výzkumu a tím, že jsme povoláni pracovat na zmenšení lidského utrpení...
?Vědec ve své svobodě nesmí páchat násilí na životech jiných lidských bytostí. Bioetika se zrodila právě proto: nebylo by jí vůbec potřeba, pokud by se přijal princip, že vědec si může dělat jakýkoliv výzkum chce, jakkoli chce, kdy chce a na kom chce. Zmenšovat lidské utrpení je první povinností medicíny za podmínky, že ke snížení utrpení jedněch nepácháme utrpení druhým.?
Také Lucio Romano z asociace Věda a život označuje rozhodnutí za záležitost politickou:
?Je to hlavně politický problém, protože vědecký výzkum posledních let ukázal možnost, jak dosáhnout širokého terapeutického využití dospělých kmenových buňek. Transdiferenciací lze z dospělých kmenových buněk vytvořit buňky, které mají stejné vlastnosti jako embryonální kmenové buňky a které mohou být využity pro vědecký výzkum a případnou terapii. Nechat veřejnost věřit, že výzkum embryonálních kmenových buněk může přinést terapeutické výsledky v krátkém časovém období, znamená neříkat pravdu. V současné době byly totiž dosaženy lepší výsledky při využití dospělých kmenových buněk.?
Říká prof. Lucio Romano z asociace Věda a život.
(MaS)
odeslat článek
vytisknout článek
