Rádio Vaticana

Vatikán. V interview, kterého bylo zveřejněno v italském vydání Vatikánského deníku Osservatore Romano, podává kard. Jean Lous Tauran, předseda Papežské rady pro mezináboženský dialog, obsáhlou bilanci uplynulého roku na tomto poli, zejména mezi katolíky a muslimy, a načrtává i perspektivy pro tento rok.

Pokud jde o možnost dialogu teologického rázu s Islámem kardinál Tauran připomíná, že v prohlášení Kongregace pro nauku víry Dominus Jesus, O jedinečnosti a univerzálnosti spásy Ježíše Krista a jeho církve, se rozlišuje mezi vírou teologální (chápanou jako přijetí Pravdy zjevené Trojjediným Bohem) a vírou, vyskytující se v ostatních náboženstvích. A poněvadž tyto víry jsou nesrovnatelné, nelze hovořit o teologickém dialogu mezi křesťany a stoupenci jiných náboženství. Kromě toho, říká dále v rozhovoru kard. Tauran, je nezbytné upřesnit přívlastek ?monoteistický?, poněvadž křesťané mají vzhledem k ostatním věřícím odlišný vztah k Bohu i k posvátným textům. Křesťanství není ?náboženstvím Knihy?, ale náboženstvím Slova, jímž je Osoba, tzn. Ježíš. Přesto však je možné vést hluboký dialog s ostatními náboženstvími o tématech stvoření, života, rodiny, modlitby, půstu a věčného života.

Podle kard. Taurana se v roce 2008 podařilo mnohého dosáhnout, pokud se týče významu navázaných osobních vztahů, vřelého a zdvořilého vzájemného přijetí. Poukazuje také na zlepšení atmosféry setkání s představiteli a věřícími ostatních náboženství, která se konala ve znamení vzájemného respektu, srdečnosti a opravdovosti dialogu, který se nebojí odlišnosti pohledů. V rozhovoru kardinál zmiňuje i polemiku, která následovala po zveřejnění dopisu, který Benedikt XVI. zaslal senátorovi Marcelovi Perovi k jeho knize ?Proč se musíme označovat za křesťany?, kdy se z mnoha stran ozývalo, že Papež popřel možnost dialogu mezi náboženstvími. V této souvislosti kard. Tauran citoval slova, která Benedikt XVI. pronesl při inauguraci svého pontifikátu: ?Církev chce pokračovat v budování mostů přátelství se stoupenci všech náboženství za účelem hledání opravdového dobra každého člověka i společnosti jako celku.? a pár měsíců nato před muslimskou obcí v Německu, kde řekl: ?Kulturní dialog mezi našimi náboženstvími nelze redukovat na nějakou módní záležitost. Je to nezbytná životní nutnost, na níž do značné míry závisí naše budoucnost.?

Kritičtěji se však kard. Tauran vyjádřil ke vztahu s hinduisty: ?V tomto případě jde totiž spíše o problém sociálního a politického rázu než o náboženský konflikt?. Katolíkům bývá vyčítáno, že prosazují sociální emancipaci. Místní církev však pokračuje na cestě dialogu a žádá hinduistické vůdce o respektování svobody náboženství a svědomí a politické představitele o záruky fyzické bezpečnosti obyvatel a konkrétní nasazení proti diskriminaci a segregaci.

Předseda papežské rady pro mezináboženský dialog potom hovořil o přínosu loňské Biskupské synody, na níž bylo možno prohloubit poselství Božího Slova a zdůraznit duchovní bohatství, které představují nekřesťanská náboženství.

V roce 2009 se bude mimo jiné konat Zvláštní biskupská synoda Afriky, na níž bude možné analyzovat signály, které k církvi a ke světu vysílají africká přírodní náboženství. Od těchto setkání si kard. Tauran mnoho slibuje.

?Aniž bychom minimalizovali těžkosti a nedorozumění ? říká ? náboženství jsou i přes poklesky svých stoupenců povolána být školami lidskosti a bratrství. Vést dialog s jejich představiteli je vždycky duchovní zkušenost, která umožňuje objevit, že náboženská svoboda a harmonické soužití jsou neodmyslitelnou podmínkou zušlechtění a přátelství mezi národy?.

Velké očekávání vyjádřil kard. Tauran v souvislosti s jedním z prvních mezináboženských setkání, které se bude konat mezi zmíněnou Papežskou radou a muslimskou univerzitou Al-Azhar v Římě 24.-25.února u příležitosti 20.výročí návštěvy Jana Pavla II. na půdě této univerzity v Káhiře.

(mig)