Nový portál Vatikánského rozhlasu

Vatikán. Kardinálský biret zítra dopoledne z rukou Jana Pavla II. obdrží na Svatopetrském náměstí sedm jeho spolupracovníků z římské kurie, devatenáct představitelů místních církví z různých koutů světa a čtyři teologové ocenění za svou zvláštní službu církvi.

Z třiceti nových kardinálů je 26 voličů, tedy těch, kteří ještě nedovršili 80 let věku. Po zítřejší konzistoři vystoupí celkový počet kardinálů na 194, z nichž 135 je kardinálů voličů a 59 nevoličů. Jeden z kardinálů zůstává tzv. ?in pectore?, tzn. že jeho jméno z vážných důvodů zatím papež nezveřejňuje.

Mezi osobnostmi, kteří přijmou kardinálský biret na základě jejich ?zvláštní služby církvi?, je také český jezuita a teolog Tomáš Špidlík (1919), který v současné době žije a pracuje v Centru Ezio Aletti při Východním papežském ústavu v Římě. Profesor Špidlík je uznávaným odborníkem na spiritualitu křesťanského Východu.

Na to, co je úkolem kardinála římské církve, jsme se zeptali mons. Karla Kasteela, sekretáře papežské rady Cor Unum, který je zároveň děkanem tzv. ?Apoštolská komora?, nejstaršího kuriálního úřadu: ?Prvním úkolem kardinálů je tvořit senát církve. Každý z kardinálů je tedy zvláštním poradcem Svatého otce a papež s ním může konzultovat, kdykoli uzná za vhodné, jak jednotlivě nebo v poradním sboru. V těchto okamžicích shromáždil celé kardinálské kolégium a může s nimi tedy projednávat jakékoli otázky.

Jedním z úkolů, které leží na Apoštolské komoře je zaručit správný průběh kokláve podle všech stanovených norem. Je to nejstarší úřad římské kurie, z kterého postupně vzešly všechny další. V případě uvolnění apoštolského stolce dostává autoritu, jakou jí udílí konstituce Pastor Bonus. Kardinál komorník za pomoci další členů komory řídí vše, co je třeba, až do chvíle, kdy je zvolen nový papež,? uvedl pro Vatikánský rozhlas mons. Karel Kasteel, sekretář papežské rady Cor Unum a děkan Apoštoslké komory.

Z historického hlediska byli kardinálové kněží 25 římských titulů, tzn. hlavních míst kultu srovnatelných s dnešními farnostmi, a byli hlavními spolupracovníky a poradci papeže. Od roku 1059 jsou výsadními voliči papeže. Od 12. století jsou jmenováni kardinály také preláti sídlící mimo Řím. Jejich počet v době od 12. do 15. století nepřesahoval třicítku. Během potridentské reformy stanovil roku 1586 Sixtus V. jejich počet na 70.

Další ustanovení jsou z doby relativně nedávné. Jan XXIII. zrušil závazný počet kardinálů na tajné konzistoři roku 1958 a rozhodl (r. 1962) o tom, že všichni kardinálové mají po svém jmenování přijmout biskupské svěcení.

Pavel VI. definoval místo východních patriarchů v kardinálském kolegiu a v motu proprio Ingravescentem aetatem z roku 1970 stanovil, že právo volby papeže se týká jen kardinálů mladších než 80 let. Maximální počet kardinálů voličů stanovil Pavel VI. na 120. Jan Pavel II. tento limit překročil. Po zítřejší konzistoři bude kardinálů voličů 135. Dodejme ještě, že kardinály vybírá papež osobně. Kardinálem se může stát každý, kdo přijal kněžské svěcení.

(RaVat)