Rádio Vaticana

Vatikán. V synodní aule byl za přítomnosti papeže představen provizorní text závěrečných propozic synodu. Tuto sobotu se očekává hlasování o definitivní podobě textu. Text o 53 bodech představili kardinál Marc Ouellet a mons. Laurent Monsengwo Pasinya a shrnuje se v něm práce uplynulých zasedání synodu. Synodní otcové především vyjádřili přání, aby věřící rostli ve znalosti Božího Slova a jeho spásné síly. Vyzvali také církev ke znovu obnovení svého misijního nadšení. Čerpali přitom mnohdy z teologických i pastorálních plodů, které vzešli z dogmatické konstituce o Božím Zjevení vydané před 40 lety.

Text se obrací do budoucna a klade si otázku: co dál? Na prvním místě propozic stojí důraz na smíření, které nám bylo dáno Božským Slovem. V etnických konfliktech a mezináboženských napětích se žádá nasazení katolíků v budování mostů dialogu a ve vytváření harmoničtějšího soužití. V tomto smyslu je důležité, aby každý věřící měl vlastní Bibli. To přivádí synodní otce k tématu liturgie: žádají, aby Písmo svaté bylo přístupné na viditelném místě v kostelích a aby se více pozornosti věnovalo hlubšímu studiu a přípravě lektorů. Návrh textu se také zmiňuje o nových technologiích komunikace a neopomíjí ani důraz na vhodné používání mikrofonu a zesilovacích zařízení během litrugie.

Jedním z centrálních témat jsou zde homilie, která mají být připravovány v atmosféře modlitby a syceny zdravím učením. Zmiňuje se tedy možnost vytvoření homiletického direktáře. Jak už bylo oznámeno při jednáních ohledně revize lekcionářů, má se brát více v potaz současná role ženy ve společnosti a to nejen v rodině a katechezích, ale také v lektorátu.
Text také zmiňuje Lectio divina a navrhuje jeho podporu ve farnostech, rodinách, církevních hnutích, ve formaci budoucích kněží a v katechezi, aby formace křesťanů byla kontinuální a neredukovala se pouze na vysluhování svátostí. Na popud Benedikta XVI., který přednesl svůj příspěvek na synodu osobně 14. října, se text zabývá biblickou exegezí a nutností překonat dualismus mezi exegezí a teologií.

Dalším velkým tématem jsou misie, zvláště poslání k chudým, utiskovaným a handicapovaným, aby Boží Slovo bylo zvěstováno všem lidem. V tomto směru byla vyjádřena obava týkající se fenoménu sekt. Tento fenomém je nyní třeba hlouběji studovat a neopomíjet. Dialog s židy a muslimy ať je pak pěstován na základě společné platformy Starého zákona a jedinečnosti Boží. Na tomto místě se znovu zmiňuje potřeba stále zdůrazňovat hodnotu lidského života, lidská práva a zvláště práva žen. Několik myšlenek je věnováno také ekologii s pozváním, aby byla podporována na základě Božího Slova a vědomí spoluzodpovědnosti za stvoření.

V závěru dokumentu najdeme dvě poděkování. První z nich patří těm, kdo zvěstují Boží Slovo ve obtížných podmínkách, a ústí ve výzvu k nasazení se pro spravedlnost. Druhé poděkování patří ekumenickému patriarchovi Konstantinopole Bartolomějovi I. Jeho účast na nešporách, kterým předsedal Svatý otec, zde dokument synodu označuje za znamení hlubokého společenství, ikdyž ne ještě plného. Toto poděkování je zakončeno modlitbou za dosažení pravé jednoty.

To jsou ve zkratce základná témata, o kterých pojednává návrh závěrečných propozic synodu, jenž budou nyní synodní otcové muset upravit a přichystat k závěrečnému hlasování.

(MaS)