Vatikán.
Dnes v poledne přijal Benedikt XVI. v Klementinském sále Apoštolského paláce ve Vatikánu asi 300 účastníků mezinárodního kongresu, který při příležitosti desátého výročí vydání encykliky
Fides et Ratio o vztahu víry a rozumu pořádá v Římě Lateránská univerzita. Papež využil této příležitosti k zamyšlení se nad aktualitou a platností tohoto dokumentu i nad rolí rozumu a víry ve službě lidstvu dnes.
?Po deseti letech od vydání encykliky Fides et Ratio si můžeme při jejím čtení s obdivem uvědomit, jak je tento text aktuální i dnes. Ukazuje se v tom prozíravá hloubka mého nezapomenutelného předchůdce. Encyklika se vyznačuje velkou otevřeností ve vztahu k rozumu, obzvláště v dobách, kdy je jeho platnost zpochybňována. Jan Pavel II. naopak zdůrazňuje důležitost snoubit víru a rozum v jejich vzájemném vztahu při zachování jejich vlastní autonomie.?
V encyklice čteme, že je třeba mít důvěru ve schopnosti lidského rozumu a neklást si příliš malé cíle: ?Víra vyzývá rozum, aby vystoupil z jakékoliv izolace a dobrovolně riskoval proto, co je krásné, dobré a pravdivé. Víra se tak stává spolehlivým a přesvědčivým obhájcem rozumu.? (č. 56)?
?Kdo by mohl popírat zásluhy, které mají velké filozofické systémy na vývoji lidského sebepoznání a rozvoji rozličných kultur??
Papež dále poukázal na skutečnost, že rozumové hledání může přinášet dobré plody pouze za předpokladu, že se děje v lásce k pravdě a citoval svatého Augustina, který píše: To co se poznává myslí, můžeme myslí pochopit. Žádné dobro se však nepochopí dokonale, pokud se dokonale nemiluje.
?Objev a vzestup matematických, fyzikálních, chemických i aplikovaných věd jsou plodem rozumu a ukazují na inteligenci, kterou člověk proniká do hloubky stvořeného. Víra pak ze své strany nemá strach z vědeckého pokroku a jeho plodů, jestliže tyto jsou směřovány na pomoc člověku, jeho zdraví a k pokroku celého lidstva.?
?Jsme však svědky i toho, že ne vždy vědci směřují své bádání tímto směrem. Snadný způsob jak přijít k penězům, nebo ještě hůře arogance mentality, která se staví na roveň Bohu, stojí občas na prvním místě. Rozum orientovaný tímto směrem může v posledku nabrat rysy nebezpečné pro samotné lidstvo.?
?Filozofie i teologie se v tomto kontextu stávají nepostradatelné jako pomoc ve snaze zabránit vědě, aby se vydala cestou křivolakou a plnou nástrah a rizik. To nemá však pro vědu znamenat limity nebo bránit technologiím, aby prokukovaly nástroje k rozvoji. Spíše to má znamená udržovat v bdělosti smysl pro zodpovědnost, kterou rozum i víra mají vůči vědě aby ona sama zůstávala ve službě člověku.?
Řekl dnes Benedikt XVI. účastníkům kongresu na Lateránské univerzitě. Na závěr svého proslovu papež povzbudil přítomné k vášni pro pravdu, ujistil je svou modlitbou za ně a udělil jim apoštolské požehnání.
(vac)