Homilie
Přináším přísliby pokoje, nikoli trápení (Jer 29,11)
Raniero Cantalamessa Svatý Řehoř Veliký říkal, že Písmo cum legentibus crescit, roste spolu s těmi, kdo jej čtou (Komentář ke knize Job XX,1). Vyjadřuje stále nové významy v odvislosti od toho, co člověk nese v srdci při jeho čtení. A my letos čteme vyprávění o pašijích s otázkou - ba s voláním - v srdci, pozvedající se z celé země. Musíme se snažit o nalezení odpovědi, kterou nám Boží slovo dává v této chvíli. „Opovržený, opuštěný od lidí“ (Iz 52,2-3)
Raniero Cantalamessa Těmito slovy proroka Izaiáše začala dnešní bohoslužba slova. Následný přednes pašijí propůjčuje tomuto tajemnému muži bolesti, opovrženému a opuštěnému od lidí, jméno a tvář Ježíše Nazaretského. Dnes chceme rozjímat o Ukřižovaném, který je podán právě takto, totiž jako prototyp a představitel všech opuštěných, vyděděných a skartovaných, před nimiž odvracíme tvář na druhou stranu, abychom je neviděli. Na kříži se Bůh zjevil jako agapé
Raniero Cantalamessa „Když však přišli k Ježíšovi, viděli, že už je mrtvý. Proto mu kosti nepřerazili, ale jeden z vojáků mu kopím probodl bok a hned vyšla krev a voda. Ten, který to viděl, vydává o tom svědectví a jeho svědectví je pravdivé. On ví, že mluví pravdu, abyste i vy věřili“ (Jan 19, 33-35).
Nikdo nás nikdy nemůže přesvědčit, že by toto slavnostní svědectví neodpovídalo historické pravdě a že by ten, kdo mluví o své přítomnosti na tomto místě a o tom, co viděl, ve skutečnosti na onom místě nebyl a nic takového neviděl. V tomto případě je v sázce poctivost autora. Na Kalvárii, u paty kříže, stála Ježíšova matka a vedle ní „učedník, kterého Ježíš miloval“. Máme očitého svědka!
O Crux, Ave Spes Unica
Raniero Cantalamessa Vyslechli jsme si vyprávění o Kristově umučení, které je v podstatě líčením násilné smrti. Zprávy o úmrtích – a o úmrtích zaviněných násilím – téměř nikdy ve večerních zprávách nechybějí. Zaslechli jsme je také v těchto dnech – například zprávu o 38 koptských křesťanech, zabitých v Egyptě na Květnou neděli. Tyto zprávy následují tak rychle po sobě, že každý večer zapomínáme, co jsme slyšeli den předtím. Proč si tedy svět po dvou tisíciletích ještě připomíná Kristovu smrt tak, jako by se odehrála včera?... Cyklus homilií dočasně přerušen
Richard Čemus Jelikož se musím v současné době podrobit intensivní léčbě, v příštích měsících mě na Vatikánském rádiu neuslyšíte. Věřím, že se budu moci v blízké budoucnosti k mikrofonu vrátit. Zora
Richard Čemus Homilie k 5. neděli v mezidobí – cyklus A Život čas setkání
Richard Čemus Taky se Vám už někdy stalo, že jste přišli pozdě a něco důležitého propásli? „Důležitost“ je samozřejmě relativní: byl jeden, který zmeškal vyplutí Titaniku, a díky tomu zůstal živ. „Život není čas, ale setkání“... První krok (za Ním) nás osvobodí!
Richard Čemus Homilie ke 3. neděli v mezidobí - cyklus A Palčivý majestát ticha
Richard Čemus Homilie k 2. neděle v mezidobí - cyklus A Já (ne)jsem Ty
Richard Čemus Dospívající mládež hledá idoly, se kterými by se ztotožnila. Šok, který vyvolal těžký úraz bývalého závodníka formule Formule 1 Michaela Schumachera, dokládá, že se stal globální „ikonou“... Starší články v rubrice Homilie
| 
