Publicistika - podrubrika Reportáže, reflexe, sloupky
Koronavirus dnes a zítra
Mons. Giampaolo Crepaldi Epidemie spojená s rozšířením viru Covid-19 silně doléhá na mnohé aspekty mezilidského soužití, a proto vyžaduje rovněž analýzu z hlediska sociální nauky církve. Nákaza je především událostí zdravotního typu a již to ji přímo pojí k cíli, jímž je společné dobro a jehož je zdraví nepochybně součástí. Zároveň se dotazuje po vztahu mezi člověkem a přírodou a vyzývá k překonání dnes značně rozšířeného naturalismu, který zapomíná, že příroda bez lidské vlády může produkovat také pohromy a že neexistuje výlučně dobrá a prvotně nenarušená příroda. Jak přiblížit institucionální církev lidem?, ptá se teolog Rafael Tello
Papež František Předmluva papeže Františka ke knize argentinského teologa Rafaela Tella, nazvané "Lid a kultura". Celý život jsem bojoval s mafií, teď soudím v papežově jménu
Česká sekce RV Čas k odvaze
Vincenzo Bassi Kolik z nás se v hovoru s kolegy, klienty, či prostě známými neprohlásí za katolíky?, ptá se v deníku Svatého stolce (L´Osservatore Romano, 4.3.2020) italský právník Vincenzo Bassi. Tento otec tří dětí, profesor na papežské univerzitě LUMSA a člen správní rady Svazu italských katolických právníků v říjnu loňského roku nastoupil do čela Federace katolických rodinných svazů, sídlící v Bruselu, k níž náleží rovněž česká Asociace center pro rodinu. O nákaze strachu a duchovní dimenzi lidské solidarity
Andrea Riccardi Nad panikou vyvolanou zčásti mediální prezentací a zčásti politickými rozhodnutími o mimořádných preventivních opatření před koronavirem kroutí hlavou leckdo. Při střízlivém pohledu na zveřejňovaná čísla se lze těžko ubránit otázkám typu: Před čím vlastně máme být chráněni? Kdo, proč a za jakou cenu nás chce chránit? A v koutku duše se obáváme, zda obětí všech podivných opatření připomínajících cvičení civilní obrany za studené války není zdravý rozum, mezilidské vztahy a lidství vůbec, zda nejsme svědky jakési globální zkoušky manipulovatelnosti a zbabělosti dnešní společnosti. Příspěvek do diskuse o kněžském celibátu v synovské poslušnosti papeži
Andrea Tornielli Komentář edičního ředitele vatikánského Úřadu pro komunikaci ke knize emeritního papeže Benedikta XVI. a prefekta Kongregace pro bohoslužbu a svátosti, kard. Roberta Saraha. Papežova vzpoura proti apokalyptické rétorice
P. Antonio Spadaro SI Devátého listopadu 1989 se začala hroutit Berlínská zeď. Nastal soumrak totalitarismů. Zdálo se, že vzniká nová epocha, poznamenaná globalizací, která se však dnes vyznačuje lhostejností a konfliktem. Církev není moc, která se distribuuje
Paolo Ruffini Myslím, že když večer, 13. března 2013, právě zvolený papež František požádal Boží lid o modlitbu a požehnání, každý věřící, každý katolík– jakoby osvícením – pochopil smysl toho, co z nás činí jedno tělo, ve kterém si nikdo nemůže myslet, že druhého nepotřebuje (srov. 1 Kor 12,21). Myslím však také, že se zároveň všem ukázal odstup mezi tím, čím jsme, a čím bychom měli být. Srdce, Hvězda a Kříž
Richard Čemus Před 100 lety, 17. prosince 1919, se narodil v Boskovicích na Moravě Tomáš Josef Špidlík, pozdější kněz-jesuita, universitní profesor a posléze kardinál – abychom vyjmenovali jen ty nejvýznačnější milníky jeho života. Duchovní rozlišování je odvaha vidět v našich lidských tvářích božské rysy
Papež František Spisy otce Miguela Ángel Fiorita jsou již dlouho pramenem útěchy pro nás, kteří z jeho učení čerpáme, a jejich vydání přinese velké dobro celé církvi. Mistr Fiorito, jak jsme jej důvěrně nazývali my, argentinští a uruguyaští jezuité, obvykle připomínal duchovní úvahu sv. Petra Fabera o důležitosti umění sdělovat Boží věci – dar, charisma i samo evangelium – v tomtéž dobrém duchu, v jakém byly přijaty (srov. pozn. 223 J. H. Amadeo a M. Á. Fiorito k č. 52 Petra Fabera v Krátký život, dlouhé cesty, Refugium, Velehrad 2004). další >
| 
