Nový portál Vatikánského rozhlasu

Upozorňujeme, že aktuální program České sekce Vatikánského rozhlasu již najdete pouze na našich nových internetových stránkách

https://www.vaticannews.va/cs.html

Portál radiovaticana.cz bude dále sloužit jako archiv starších vysílání České sekce (roky 2007-2020). V sekci Podcast na našich nových stránkách naleznete archiv denních pořadů Vatikánského rozhlasu v češtině od listopadu roku 2018.

Přejít na stránky Vatican News
VaticanNews.va

   14. 10. 2024

RSS  RSS zpráv  Podcast denních pořadů       

Hlavní stránka

Zprávy

Svatý otec

Publicistika

Rozhovory

Homilie

Seriály

Speciály

Zvukový archiv

Denní programy


Redakce

Program

Frekvence

Fotogalerie

Technika

Historie

Kontakty



O webu

Rozhovory online

Rozšířené hledání

Odkazy


Zasílání novinek

Nejčtenější



Cirkev cz Liturgie cz Rádio Proglas TV Noe Česká provincie Tovaryšstva Ježíšova Res Claritatis Vysokoškolské katolické hnutí Česká republika Pastorace na webu Katolik.cz KTF UK Stránky pro animátory seniorů NAVRCHOLU.cz
 
Homilie

  

24.12.2020 

Ježíšův rodokmen

Vigilie slavnosti Narození Páně

Pavel Ambros

Úspěšný pořad v televizi nesl název Tajemství rodu. Myšlenka byla jednoduchá: známé osobnosti zkoumaly za pomocí odborníků svou rodinnou minulost v archivech. Na závěr tohoto pátrání autoři programu zprostředkovali setkání s příbuznými, o kterých ani neměli tušení. Mnohé zaujme otázka, zda nenosí v sobě šlechtickou nebo dokonce královskou krev. Předávat si informace o dávných předcích, zaposlouchat se do vyprávění o životních osudech prarodičů nebo o věhlasu předků nás povznáší. Zvídavé štráchání v historii nám přináší zábavu, poučení i jistý druh hrdosti.

O vigilie Narození Páně čteme o Ježíšovu rodokmenu z Matoušova evangelia. Upřímně řečeno, nevíme si s tím příliš rady. Měl by to být jakýsi genealogický strom Ježíše Krista? Navíc nám přináší řadu otazníků. První spočívá v tom, že je rozdílný u Lukáše a Matouše. Neshodují se. Hledali se různá, často bizarní vysvětlení. Tyto rodokmeny nechtějí ukázat na fyzické předky Ježíše. Ale pokládá důležitou otázku teologickou, jak se dívat na Ježíše jako pravého člověka a Syna Božího. Matouš pouze podtrhává, že počet všech generací od Abraháma až po Davida je čtrnáct, od Davida po babylonské zajetí 14 pokolení a od babylonského zajetí po Krista dalších čtrnáct pokolení. Samotné uspořádání ukazuje, že autor chtěl těmito počty vyjádřit ještě něco jiného: dát počtům pokolení zvláštní význam. Čtrnáctka představuje součet dvou sedmiček. Číslo představuje plnost, protože obsahuje zdvojení tohoto čísla. Sedmička pak představuje součet času a prostoru: minulost, přítomnost a budoucnost, zahrnuje východ, západ, sever a jih. Tři a čtyři je dohromady sedm. A když se to násobí dvěma, pak dostaneme číslo 14.

Čísla jsou číslice a číslice nesou v sobě nějaké poselství. Můžeme jen připomenout, že v řečtině jsou číslice psány písmeny abecedy. Proto často, abychom pochopili poselství čísel, musíme vnímat jejich písemnou podobu spojenou s písmeny abecedy. A někdy takto číslo shrnuje vše, co bylo řečeno. Tak například Jan 21,11 říká: „Šimon Petr vystoupil a táhl na zem síť plnou velkých ryb, bylo jich stotřiapadesát. A přesto, že jich bylo tolik, síť se neprotrhla.“ A těchto 153 velkých ryb bylo vyloveno sedmi učedníky, kterým je svěřeno slovo neznámého, který zatoužil něco pojíst, i když před tím učedníci lovili celou noc a nic nechytili. Synoptikové hovoří o pěti chlebech a dvou rybách, tedy o množství, které bylo dostatečné pro nasycení zástupů více než pěti tisíc lidí nepočítajíc ženy a děti (Mt 14,17–21). Všechna čísla jsou symbolická. Nic neříkají tomu, kdo čte jen povrchně a považuje je za čísla pouze realistická. Potřebujeme však porozumět tomu, jakým jazykem je autor vypráví. Evangelista ukrývá do výčtu čísel ještě jiné poselství. 14 + 14 + 14 naznačují dovršení určité epochy: epochy od Abraháma k Davidovi, epocha od Davida k babylonskému vyhnanství, a konečně epocha o vyhnanství až po Krista. Jedná se o historické epochy, ne o období, jež jsou kvantitativně myšlena. Pomysleme jen na sedm dní díla stvoření (6+1). Mohou trvat miliony let tyto dny stvoření. Jestliže čteme bibli jen doslovně, uniká nám její pravý obsah a upadáme do omylu.

Po malém exkurzu do biblické exegeze se vraťme k našemu textu z Matoušova evangelia. Dojdeme k jednomu k závěru: uvnitř rodokmenu Ježíšova jsou okénka, informátoři, tajní „agenti“, kteří Matoušovi pomáhají uvést téma, které chce v události narození Krista z panenské dívky otevřít.

Když studujeme Ježíšův rodokmen, dostáváme se do jiného světa, než jsme navyklí. Můžeme upřesňovat jednotlivé poznatky, ale vždy nakonec dojdeme k jednomu zjištění: přes všechny překážky nakonec je to Boží fantazie, obrazotvornost, imaginace, která nalézá cestu k tomu, aby všechny lidské záměry uvedla do zmatku, narušila je či zcela otočila jejich směr tak, aby se naplnil záměr Boží. Fantazie Boží je dána v Ježíšově rodokmenu přítomností čtyř žen, kterou nejsou jen něčím zvláštním jako například cizinka Rut, ale i ženy, které jsou více méně sporné. První z nich je Tamar, Kananejka, která své syny počala z obcování se svým tchánem (Gn 38,1–30); Rachab byla nevěstkou z Jericha, pohybovala se mimo Boží zákony (Joz 2,1; 6,22–25); konečně nevěrná manželka Uriášova Batšeba, která však není uvedena jménem – z ní se narodil král Šalomoun. Posledně jmenovaná byla krásná žena, do které se David zamiloval; když ji chtěl pro sebe získat, rozhodl se jejího manžela nechat zabít v bitvě. Přítomnost těchto žen je záměrná. Má podtrhnout nezměřitelnost Božího jednání.

V politickém životě bývá časté, že velký generál, který usiluje o moc a dosáhne ji, se ji snaží následně legitimizovat. Proto nechává vytvořit rodokmen, který dokazuje jeho starobylost a vážnost. Vidíme to i u současných boháčů, kteří chtějí nalézt linii svého rodu až k některému z císařů či králů. Dokonce to může mít i jisté – více méně pravděpodobné či solidní historické pozadí. Ale ve většině případů se jedná o smyšlenku či výmysl.

Mohlo by se nám zdát, že k něčemu podobnému se uchyluje i Matouš. Měl před sebou Ježíše. Očima víry v něm poznával syna Davidova. Věděl velmi dobře, že davidovská královská dynastie byla přerušena. Hledá však ostrůvky, jimiž by podpořil tuto příbuzenskou linii Ježíše s davidovskou dynastií. Čerpá již z existujících rodokmenů, které nacházíme v pěti knihách Mojžíšových. Dále pomysleme jen na knihy Kronik a na knihu Numeri. Ale potřeboval vybrat správný průběh a linii.

Ale zde začíná vlastní otázka, která je nastolena samotným Matoušem. Předložil rodokmen, aby ukázal, že Ježíš je Davidovým potomkem, ale v samotném závěru zcela mění rytmus a zaměření líčení svého rodokmenu. Rodokmen začíná slovy: „Rodokmen Ježíše Krista, syna Davidova, syna Abrahámova.“ (Mt 1,1) Poté upřesňuje v této logice: „Abrahám byl otec Izákův, Izák otec Jakubův, Jakub otec Judy a jeho bratří.“ (Mt 1,2) Ale poslední část rodokmene tvrdí: „Jakub byl otec Josefa, muže Marie, z které se narodil Ježíš, nazývaný Kristus.“ (Mt 1,16) Vyprávění zcela odděluje Josefa od Kristova narození tím, že jej odděluje od Mariina mateřství: „Jeho matka Maria byla zasnoubena s Josefem. Ale dříve než spolu začali bydlet, ukázalo se, že počala z Ducha svatého.“ (Mt 1,18)

Ježíš je potomkem Davidovým a to na základě rodové linie představované Josefem, ale není to linie fyzická, ale jednoduše linie, která je nesena semitskou právní fikcí. Před zákonem je Ježíš Josefovým synem, ale ve skutečnosti je narozen z Ducha Svatého. A to je natolik v ohnisku zájmu Matoušova líčení, že se stává základním předznamenáním toho, jak se máme na Ježíše, Marii a Josefa dívat. Je zde rovina Božího otcovství: Otce a Syna, je zde rovina plození z Ducha svatého, na které mají podíl Panna Maria i Josef. Každý svým způsobem, osobním, skrytým i navenek projevovaným. Co je spojuje, je však jedna skutečnost: otevřenost přijmout to, co překračuje lidskou představivost.

 odeslat článek     vytisknout článek


Hlavní stránka | Zprávy | Svatý otec | Publicistika | Rozhovory | Homilie | Seriály | Speciály | Zvukový archiv | Denní programy
Redakce | Frekvence | Fotogalerie


Copyright © 2003-2024 Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.
Administrace: Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Technická realizace: Václav Lahoda.

 
Stáhnout záznam ve formátu MP3  

Kanál Vatikánského rozhlasu na YouTube  

Archív denních pořadů ve formátu Real Audio  
 Zprávy
Nové internetové stránky Vatikánského rozhlasu

Bohoslužba k 30. výročí založení Visegradské skupiny a svátek sv. Cyrila a Metoděje ve Věčném městě

Nové Motu proprio zavádí snížení trestu a resocializační programy

Papež: Luštěniny jsou ušlechtilá potravina

Papež připomenul Světový den rozhlasu

Posvátná kniha syrské katolické církve se vrátí do Karakoše

Láska se raduje z růstu druhého člověka, píše papež v poselství k postní době

Papež František: Vytvářejte komunikaci dovolující zahlédnout pravdu věcí

Papež: Kultura setkávání může být východiskem k jednotnějšímu a smířenému světu

Papež František vybízí k solidaritě s křesťany ve Svaté zemi

Jezuitské periodikum La Civiltà Cattolica vyjde také v ruštině

Papež: Kéž nový lunární rok přinese ovoce bratrství a solidarity

 Nově na webu
Svatý otec: Modlitba v každodenním životě

Publicistika: Za skutečnou katolicitu, pluralitu kultur a názorů

Publicistika: 90 let papežského rozhlasu

Rozhovory: Papeže by chtěli všichni

Homilie: Mlčení víry

Archiv zpráv říjen 24
 123456
78910111213
14151617181920
21222324252627
28293031   

Starší zprávy >

Náš tip

Patris corde

Bratrství se zrodilo z Kříže

Zveřejněna nová encyklika Fratelli tutti