Nový portál Vatikánského rozhlasu

Vatikán. Na slavnost Zjevení Páně slavil dnes ve vatikánské bazilice Benedikt XVI. eucharistickou liturgii, při níž udělil biskupské svěcení čtyřem kněžím. Dva z nich jsou jeho spolupracovníci z římské kurie: mons. Georg Gänswein, papežův osobní sekretář, který bude zastávat zároveň úřad prefekta Papežského domu a mons. Vincenzo Zani, sekretář Kongregace pro katolickou výchovu. Dalšími dvěma jsou apoštolští nunciové: mons. Fortunato Nwachukwu a mons. Nicolas Thevenin. Benedikt XVI. se ve své homilii zamýšlel nad tím, zda postavy a tušené osobnostní rysy třech mudrců, kteří vážili tak dlouhou cestu, aby se poklonili Mesiáši, pomohou nahlédnout něco z toho, čím by se měl vyznačovat dnešní biskup.

„Mudrcové z Východu byli také a především muži mající odvahu, smělost a pokoru víry. Bylo třeba mít odvahu přijmout znamení hvězdy jako pokyn vydat se na cestu směrem do neznáma, do nejistoty, na cesty, kde číhala mnohá nebezpečí. Můžeme si představit, že rozhodnutí těchto mužů vzbudilo úsměšek. Výsměch realistů, kteří se fantaziím oněch mužů mohli jenom usmívat. Kdo odcházel za přísliby tak nejistými a riskoval všechno, mohl vypadat jenom směšně. Avšak pro tyto muže, kterých se v nitru dotknul Bůh, byla cesta podle božských pokynů důležitější než lidská mínění. Hledání pravdy bylo pro ně důležitější než zdánlivě inteligentní úsměšek světa.
Jak nepomyslet v takovéto situaci na poslání biskupa v naší době? Pokora víry, úkon věřit společně s vírou církve všech dob se bude opakovaně ocitat v konfliktu s převládající inteligencí těch, kteří spoléhají na zdánlivé bezpečí. Kdo žije a hlásá víru církve, neshoduje se také v naší době v mnoha bodech s dominantními názory. Dnes panující agnosticimus má svoje dogmata a je extrémně netolerantní ve vztahu ke všemu, co jej zpochybňuje a dělá otazník nad jeho kritérii. Odvaha protiřečit panujícím ukazatelům je proto pro dnešního biskupa obzvláště potřebná. Musí být statečný. A tato zdatnost či statečnost nespočívá v zasazování násilných úderů, v agresivitě, nýbrž ve vystavení se úderu a vzdorování panujícím názorům. Odvaha zůstat pevně na straně pravdy je nevyhnutelně Pánem požadována od těch, které posílá jako beránky mezi vlky. „Kdo se bojí Pána, nemá z ničeho strach“, říká Sirachovec (Sir 34,14). Bázeň Boží vymaňuje z obav před lidmi. Osvobozuje!“

PLNÉ ZNĚNÍ homilie Benedikta XVI. je ZDE

Přestože mše svatá začala již v 9 hodin protáhla se biskupským svěcením až k samému poledni, takže nebývalý zástup nejméně 50 tisíc věřících, shromážděných na náměstí svatého Petra, musel asi patnáct minut počkat nežli spatřil v okně apoštolského paláce Svatého otce, který pak mimo jiné řekl:

„Panna Maria spolu se svým snoubencem Josefem představují „zbytek“ Izraele, který předpovídali proroci a z něhož se měl narodit Mesiáš. Mudrci reprezentují národy, a můžeme říci, že i civilizace, kultury a náboženství, která jsou jakousi cestou k Bohu, hledáním jeho království pokoje, spravedlnosti, pravdy a svobody. Nejprve je tu však jádro, které zosobňuje zejména Maria, „Siónská dcera“: jádro Izraele, lidu, který zná a věří v onoho Boha, který se zjevoval patriarchům a pak v průběhu dějin. Tato víra dosahuje svého vrcholu v Marii, v plnosti časů. V ní, „blahoslavené, která uvěřila“, se Slovo stalo tělem, Bůh se „ukázal“ ve světě. Mariina víra se stává prvotinou a vzorem víry církve, lidu Nové smlouvy. Tento lid je však od počátku všeobecný, což vidíme dnes na postavách mudrců, kteří přišli do Betléma za světlem hvězdy a podle indikací Písma svatého.
Svatý Lev Veliký prohlašuje: „Z těchto národů bylo kdysi svatému patriarchovi Abrahámovi slíbeno četné potomstvo, které se nemá narodit ze semene těla, ale z plodnosti víry” (Sermo 3 in Epiphania Domini, 1) Mariinu víru lze přiřadit k té Abrahámově. Je novým počátkem téhož příslibu, téhož nezměnitelného Božího plánu, jehož úplným dovršením je Kristus Ježíš. A Kristovo světlo je tak pronikavé a mocné, že umožňuje chápat jazyk kosmu i Písma, takže všichni ti, kteří jsou jako mudrci otevření pravdě mohou rozpoznat a rozjímat Spasitele světa. Svatý Lev opět praví: „Ať vstoupí, ať vstoupí do rodiny patriarchů všichni pohané. Ať se … klanějí svému Původci všechny národy světa. Ať poznají Boha nejen v Judsku, ale ať je poznán v celém světě“ (ibid.). V této perspektivě můžeme nahlédnout také biskupská svěcení, která jsem dnes dopoledne s radostí mohl udělit v bazilice svatého Petra: dva noví biskupové zůstanou ve službách Svatého stolce a další dva budou papežskými reprezentanty u dvou států. Modleme za každého z nich, za jejich službu, a aby Kristovo světlo osvítilo celý svět.“

PLNÉ ZNĚNÍ promluvy Benedikta XVI. před Angelus je ZDE

(mig)