RadioVaticana.va

   28. 6. 2017

RSS  RSS zpráv  Podcast denní­ch pořadů       

Hlavní­ stránka

Zprávy

Svatý otec

Publicistika

Rozhovory

Homilie

Seriály

Speciály

Zvukový archiv

Denní programy


Redakce

Program

Frekvence

Fotogalerie

Technika

Historie

Kontakty


Anketa

Sleduji zprávy Vatikánského rozhlasu?

Poslechem na Rádiu Proglas.2916
Poslechem z webových stránek.1904
Četbou textů na webových stránkách.3470
Poslechem i četbou.1975


O webu

Rozhovory online

Rozšířené hledání­

Odkazy


Zasílání­ novinek

Nejčtenější­

Křesťan nepotřebuje horoskopy

Bůh se zamiloval do naší nepatrnosti

Svatí, svědkové a průvodci naděje




Eeská provincie Tovaryšstva Ježíšova

Res Claritatis

Vysokoškolské katolické hnutí Eeská republika

Pastorace na webu



Katolik.cz

KTF UK

Stránky pro animátory senioru

Návštěva papeže v České republice





 
Zprávy

 Cesty 

30.9.2016 

Papež v Gruzii a Ázerbájdžánu – 1. den

Tbilisi. 1. „Gruzie je přirozeným mostem mezi Evropou a Asií,“ konstatoval papež na uvítanou v prezidentském paláci v Tbilisi.
2. „Praví nepřátelé nejsou z těla a krve, jsou to zlí duchové mimo i uvnitř nás samých“ – poznamenal papež při setkání s patriarchou Eliášem II. na patriarchátě Gruzínské pravoslavné církve.
3. Modlitba papeže za mír v katolickém kostele asyrsko-chaldejského ritu.

„Pokoj vám“ – s tímto mottem z Janova evangelia se vydal papež František na svou 16. zahraniční apoštolskou cestu do Gruzie a Ázerbájdžánu, jejímž výrazným rysem bude ekumenický a mezináboženský rozměr.
Druhou etapu kavkazské cesty Svatého otce sleduje více než 200 gruzínských a mezinárodních novinářů akreditovaných v tiskovém středisku v gruzínském hlavním městě. Podle naší korespondentky v ulicích Tbilisi nenajdete známky zvláštní pozornosti k návštěvě hlavy katolické církve. Plakáty visí pouze na místech, která papež navštíví, zejména ve farnostech. Také agentury se omezují na strohé zveřejnění programu papežské cesty, zatímco z tištěných médií jej přináší jenom Gruzínský deník, který zároveň publikuje oficiální oznámení pravoslavného patriarchátu. „S velkou úctou zdravíme našeho váženého hosta a doufáme, že jeho návštěva prohloubí vzájemné vztahy a posílí pokoj v oblasti“, čteme v prohlášení, které současně odmítá krajně negativní reakce některých duchovních a vyzývá ke klidu.

Od návštěvy Jana Pavla II. před 17 lety se situace v této zemi změnila, říká odbornice na kavkazskou oblast Marilisa Lurusso. Z politického hlediska je papežova návštěva čtena jako potvrzení evropské identity Gruzie, dodává pro náš rozhlas:

„Kromě potvrzení evropské identity země lze vidět papežovu návštěvu v souvislosti s interními politickými otázkami. Přijetí reprezentanta jiného křesťanského náboženství znamená také v jistém smyslu překonání určitých forem nacionalismu ohrožujícího sociální soudržnost. Týká se to nejen křesťanských menšin, ale také muslimských, které před těmito pokusy ztotožňovat gruzínskou identitu s pravoslavnou církví jsou patrně více vystaveny procesům radikalizace. Pak je tady otázka bilaterálních vztahů. Jde o první papežskou návštěvu po té, co Gruzie uznala přítomnost jiných církví na svém území nikoli pouze jako občanských sdružení, ale jako „církví“, což je rovněž významná skutečnost. A na mezinárodní úrovni představuje papežova cesta do země, kde je národní církev tak silně propojena se státem, důraz na mírové procesy a mezináboženský dialog, které jsou na Kavkaze více než kdy jindy zapotřebí, ve chvíli, kdy je celé oblast otřesena vleklým syrským konfliktem a zdá se, že tato delikátní situace bude velmi pravděpodobně trvat dlouho.“

Na palubě letounu společnosti Alitalia Petrův nástupce krátce pozdravil sedmdesátičlenný novinářský doprovod a poprvé v papežském speciálu přivítal nového ředitele Tiskového střediska Svatého stolce, Grega Burkeho:

“Vítejte, děkuji za vaši práci a za váš doprovod. Tato cesta bude krátká, díky Bohu. Za tři dny se vrátíme domů. Ještě jednou děkuji.“

ad 1. Po čtyřhodinovém letu přistál papež František na mezinárodním letišti v Tbilisi, kde jej vedle církevních představitelů očekávali prezident republiky Giorgi Margvelashvili s manželkou, pravoslavný patriarcha a katolikos celé Gruzie Eliáš (Ilia) II. V rámci uvítací ceremonie dvě děti v krojích nabídly papeži košík s hroznovým vínem a zazpíval místní katolický sbor. Papeže Františka doprovázejí na cestě také dva gruzínští katoličtí ordináři, mons. Giuseppe Pasotto, C.S.S., který je apoštolským administrátorem pro katolíky latinského obřadu na Kavkaze, a mons. Raphaël Minassian, ordinář pro arménské katolíky ve Východní Evropě.

Většinu času ze čtyřicetihodinové návštěvy Gruzie tráví papež v Tbilisi, které bylo založeno v polovině 5. století jako hlavní město Gruzínského království. Jeho strategická poloha na cestě spojující zakavkazský východ se západem měla za následek opakované plenění města ze strany Peršanů v 6. stol., Byzantinců a Arabů v 7. stol., Mongolů ve 14. stol. Naposledy vyplenili Tbilisi Peršané v roce 1795. Krátce na to (1801) nastoupila ruská okupace. Historické části města vévodí ruiny dávné pevnosti, katedrála Sioni pochází z VI. století. Modernější část města se rozkládá na úpatí hory Mtatsminda.

Tbilisi je hlavním kulturním centrem země a zároveň místem, kde je minoritní katolická komunita nejsilněji zastoupena. Kromě katedrály Nanebevzetí P. Marie v historickém centru mají v gruzínském hlavním městě kostel sv. Petra a Pavla, při kterém už od roku 1991 působí neokatechumenátní společenství složené z kněží, misijních rodin a laiků. Dalších pět původně katolických kostelů bylo státem zkonfiskováno a přiděleno gruzínské pravoslavné církvi. Katolické komunity patří ke třem různým obřadům, z nichž příslušníci latinského ritu mají sídlo v Tbilisi. Arménští katolíci patří k arménskému Gyumri a syrsko-chaldejský ritus podléhá chaldejskému babylonskému patriarchátu se sídlem v Bagdádu.

První kroky papeže Františka na gruzínské půdě vedly do prezidentského paláce, kde se po soukromé schůzce s prezidentem setkal s představiteli občanské společnosti a s diplomatickým sborem.

„Mnohasetleté dějiny vaší vlasti koření v hodnotách, které jsou výrazem vaší kultury, jazyka a jeho tradic, řadí tuto zemi plným právem, plodně a osobitě do kontextu evropské civilizace, a současně, jak je zřejmé z její zeměpisné polohy, je jakýmsi přirozeným mostem mezi Evropou a Asií, stěžejním bodem, který usnadňuje komunikaci a vztahy mezi národy a během staletí umožnil jak obchod, tak dialog a konfrontaci idejí a zkušeností odlišných světů.

Řekl papež František. Připomněl, že Gruzie za 25 let samostatnosti za cenu mnoha obětí upevnila své demokratické instituce a usilovala o autentický rozvoj. Svatý otec vyjádřil naději, že rozvoj bude pokračovat mírumilovnou cestou, jejíž podmínkou je mírová koexistence všech národů a států regionu.

„To vyžaduje šíření citů vzájemné úcty a ohledů, které nemohou nedbat na nároky svrchovanosti každé země v rámci mezinárodního práva. (...) Zdá se, že na příliš mnoha místech převládá logika, která komplikuje udržování legitimních růzností a sporů, které vždycky mohou nastat, v rámcích konfrontace a civilizovaného dialogu, kde by převládaly rozum, umírněnost a odpovědnost. To je tím nezbytnější v nynější době, kdy nechybějí také násilné extrémismy, které manipulují a znetvořují principy občanské a náboženské povahy, aby je podrobily temným plánům nadvlády a smrti.“

Primární je osud lidské bytosti, zdůraznil František. Etnické, jazykové, politické či náboženské odlišnosti mohou a mají být zdrojem vzájemného obohacení.

„Vyžaduje to, aby každý mohl plně zužitkovat vlastní specifika a především měl možnost žít v míru ve své zemi nebo se svobodně vrátit, pokud byl z nějakého důvodu nucen ji opustit. Doufám, že zodpovědným veřejným činitelům bude situace těchto lidí nadále ležet na srdci a budou se zasazovat o nalezení konkrétních řešení i přes nevyřešené politické otázky. Je zapotřebí jasnozřivosti a odvahy, aby bylo uznáno autentické dobro národů a jeho rozhodné a rozvážné uskutečňování. Je nezbytné mít neustále na očích utrpení lidí, aby bylo možné postupovat s přesvědčením na této trpělivé a namáhavé, ale také vítězné a osvobodivé cestě budování pokoje“

PLNÉ ZNĚNÍ papežovy promluvy v prezidentském paláci je ZDE

ad 2. Z prezidentského paláce se papež vydal do sídla Gruzínské pravoslavné církve (foto), která svou samosprávu obnovila v devadesátých letech minulého století (4.3.1990) a dnes čítá pět milionů věřících. Gruzínská ústava uznává zvláštní roli této církve v dějinách země, avšak zároveň předpokládá její nezávislost na státu, přičemž oboustranné vztahy se řídí smlouvou z roku 2002. Vláda nicméně přispěla na stavbu nové tbiliské katedrály Nejsvětější Trojice (2004), která svými rozměry předčí původní sídelní chrám gruzínského katolika ve starobylé Mcchetě, někdejším centru království. Na sklonku tisíciletí v gruzínském pravoslaví nabyly síly extrémistické složky, nepřející ekumenismu, které docílily vystoupení církve ze Světové rady církví (jíž patriarcha Eliáš II. spolupředsedal v letech 1979-1983) a Evropské rady církví (1997).

Papež František proto v audienční síni patriarchálního paláce zahájil svou promluvu poukazem na vztahy, které římskou a gruzínskou církev pojí už od prvních staletí a vyvrcholily návštěvou gruzínského patriarchy ve Vatikánu (6. června 1980), jakož i cestou sv. Jana Pavla II. do Gruzie, kdy jej přijal tentýž katolikos Eliáš II. (8. listopadu 1999)

„Gruzínská pravoslavná církev zakořeněná v apoštolském hlásání zejména postavou apoštola Ondřeje a římská církev založená mučednictvím apoštola Petra dostali dnes milost obnovit v Kristově jménu a k Jeho slávě krásu apoštolského bratrství. Petr a Ondřej totiž byli bratři. Ježíš je povolal, aby zanechali sítě a společně se stali rybáři lidí (srov. Mk 1,16-17). Drahý bratře, nechme se opět vést Pánem Ježíšem, nechme se opět přitáhnout jeho pozváním, abychom opustili to, co nám brání být společně hlasateli Jeho přítomnosti.“

Láska nás pozvedá, citoval papež gruzínského klasika dvanáctého století Šota Rustaveliho, jehož hrdinský epos (Muž v tygří kůži, SNKLHU, Praha 1958) je národním dílem. Pánova láska nás opravdu pozvedá nad nedorozumění z minulosti, nynější kalkuly a nad obavy před budoucností, podotkl dále. Gruzínský lid během staletí dosvědčoval tuto lásku, jak vyplývá z díla jiného básníka, Galaktiona Tabidze, zdeptaného stalinským režimem až k sebevraždě.

„Láska je důvodem existence nesmrtelné krásy vašeho kulturního dědictví vyjadřujícího se rozmanitými formami, např. hudbou, malbou, architekturou a tancem. Vy, drahý bratře, jste jí dal důstojný výraz zejména ceněnými kompozicemi posvátných hymnů, někdy i latinských, které jsou obzvláště drahé katolické tradici.“

Papež se pak zmínil o svaté Nině, zvané rovněž sv. Kristiana, mladé otrokyni z Kappadokie, která svým misijním dílem přispěla k přijetí křesťanství za státní náboženství ve východní Gruzii roku 337. Rozšířila víru výjimečným znamením kříže ze dřeva vinné révy, který podle legendy přijala od Panny Marie a ovázala svými vlasy. Symbol vinné révy je symbol často přítomný v gruzínských kostelech i vlastním znaku patriarchátu.

„Nejde o obnažený kříž, neboť vinný keř kromě vynikajících plodů, které nese tato země, představuje Pána Ježíše. On je totiž „pravý vinný kmen“ a žádá svoje apoštoly, aby zůstali pevně naroubováni v Něm jako ratolesti, aby přinášeli ovoce (srov. Jan 15,1-8). Aby evangelium přinášelo plody, také dnes se po nás, drahý bratře, žádá, abychom byli ještě pevnější v Pánu a jednotnější mezi sebou. Množství svatých, které tato země má, ať nás povzbudí klást evangelium před všechno ostatní, abychom evangelizovali jako v minulosti a víc než v minulosti, osvobozeni od nástrah předsudků a otevřeni stálé novosti Boha.

Vyzýval papež František s poukazem na přátelství, které je, spolu s láskou, pro Gruzínce nejcennější hodnotou. Místní pohostinnost a pozitivnost má svoje kořeny ve víře, která vede Gruzínce, aby u stolu všem vyprošovali mír, přičemž zmiňují dokonce i nepřátele.

„Pokojem a odpuštěním jsme povoláni přemáhat své pravé nepřátele, kteří nejsou z těla a krve, ale jsou to zlí duchové mimo i uvnitř nás samých (srov. Ef 6,12). Tato požehnaná země je bohatá na statečné hrdiny evangelia, kteří jako svatý Jiří dovedli potírat zlo. Jejich přímluva ať přinese úlevu mnoha křesťanům, kteří i dnes trpí ve světě pronásledováním a tupením, a posílí v nás dobrý úmysl být bratrsky sjednoceni hlásáním evangelia pokoje.“
zakončil Svatý otec s odvoláním na národního patrona – sv. Jiřího, od něhož se odvozuje jméno země.

PLNÉ ZNĚNÍ papežovy promluvy na patriarchátě Gruzínské pravoslavné církve je ZDE

ad 3. Právě pronásledovaným křesťanům byla věnována dnešní poslední zastávka – v tbiliském kostele sv. Šimona (foto) se papež František modlil za mír se společenstvím asyrsko-chaldejské diaspory, které do svých řad přijalo uprchlíky z Iráku. Kostel vystavěný díky zahraničním dárcům byl vysvěcen před sedmi lety a přiléhá mu polyfunkční centrum, které udržuje duchovní a kulturní asyrsko-chaldejské tradice, včetně vyučování aramejštiny. Papeže u jeho vchodu očekávali farář a bagdádský patriarcha chaldejské církve. Po jejich aramejsky pronášené modlitbě za mír pronesl Petrův nástupce modlitbu za mír, v níž mimo jiné řekl:

„Pane Ježíši,
klaníme se tvému kříži,
který nás osvobozuje od hříchu, původu veškerého rozdělení a každého zla;
zvěstujeme tvoje vzkříšení,
které vysvobozuje člověka z otroctví pádu a smrti;
očekáváme tvůj slavný příchod,
který přinese dovršení tvého království spravedlnosti, radosti a pokoje.

Pane Ježíši,
pro své slavné umučení,
překonej tvrdost srdcí, uvězněných v nenávisti a sobectví;
mocí svého vzkříšení,
vytrhni oběti nespravedlnosti a útisku z jejich stavu;
pro věrnost svému návratu,
zmař kulturu smrti a dej zazářit triumfu života.
...
Panno Maria, královno míru,
ty, která jsi stála pod křížem,
vypros nám u svého Syna odpuštění našich hříchů;
ty, která jsi nikdy nepochybovala, že zvítězí zmrtvýchvstání,
podpoř naši víru a naši naději;
ty, která kraluješ ve slávě,
nauč nás kralovat službou a slavit láskou.

PLNÉ ZNĚNÍ modlitby papeže na setkání s katolíky je ZDE

Z kostela asyrsko-chaldejského společenství se vatikánská delegace odebrala k odpočinku na apoštolskou nunciaturu v Tbilisi.

Další články z podrubriky Cesty

(RaVat)

 odeslat článek     vytisknout článek


Související články
2.10.16 Náboženství ať jsou úsvitem pokoje
2.10.16 Papež v Gruzii a Ázerbájdžánu – 3. den
2.10.16 Ázerbájdžán – multikulturalismus a komplementarita kultur
1.10.16 Rozdělení mezi křesťany jsou tržné rány zasazené Ježíšovu tělu
1.10.16 Papež v Gruzii a Ázerbájdžánu – 2. den



Hlavní­ stránka | Zprávy | Svatý otec | Publicistika | Rozhovory | Homilie | Seriály | Speciály | Zvukový archiv | Denní programy
Redakce | Frekvence | Fotogalerie


Copyright © 2003-2017 Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@vatiradio.va.
Administrace: Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Technická realizace: Pavel Brestovský.

 
Záznam aktuálního pořadu ve formátu MP3  

Kanál Vatikánského rozhlasu na YouTube  

Archív denních pořadů ve formátu Real Audio  
 Zprávy
Pronásledování není v rozporu s evangeliem

Pět nových kardinálů převzalo odznaky své hodnosti

Papež: Odbory mají prorockou úlohu

O trojím imperativu

Papež: plné společenství neznamená přizpůsobení a uniformnost

Ostatky sv. Jana XXIII. se dočasně navrátí do Bergama

Svatý stolec se distancuje od potratových programů OSN

Kardinál Raï zasvětil Libanon a Blízký východ P. Marii

Křesťan nepotřebuje horoskopy

Papež: Je nezbytné šířit kulturu života nepodmíněnou komerčními zájmy

Program papežské cesty do Kolumbie

Svatý stolec k případu čínského biskupa násilně oddáleného z úřadu

 Novi na webu
Svatý otec: Mějte oči upřené ke skutečnosti, Kříži a Vzkříšení

Publicistika (Komentáře "Církev a svět"): O politice posedlé nebeským rájem

Publicistika (Reportáže, reflexe, sloupky): Noví kardinálové ze všech koutů světa

Rozhovory: Vztahy k FSSPX pro mne nejsou problémem vítězů či poražených

Homilie: O Crux, Ave Spes Unica

Archiv zpráv červen 17
   1234
567891011
12131415161718
19202122232425
2627282930  

Starší zprávy >

Náš tip

Adolescence není patologie

Potřebujeme tvůrce pokoje, nikoli provokatéry konfliktů

Růst víry v kněžském životě